KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ

Němci pracují nejméně v Evropě

KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ
Němci pracují nejméně v Evropě

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Odbory vedené Josefem Středulou, dosud nejschopnějším předákem v historii České republiky, rozjíždí kampaň na zkrácení pracovní doby. Je to chytrá druhá linie k tlaku na zvýšení platů, který sílí v době, kdy v rozjeté ekonomice chybí lidi. Andrej Babiš na to říká, že na to nemáme. Že si to nemůžeme dovolit.

Proto stojí za to podívat se, kolik času tráví lidé v práci v různých zemích. A kolik toho za ten odpracovaný čas vytvoří. Při pohledu na ta srovnání je vidět jasná souvislost. V nejbohatších zemích tráví lidé v práci podstatně méně času než v chudších. Za každou odpracovanou hodinu ale vytvoří násobně větší hodnotu. Jsou násobně produktivnější. Receptem na bohatství a prosperitu není pracovat tvrději, ale pracovat chytřeji. Je to věc kulturní a civilizační. Ve špatně zorganizovaných zemích a firmách tráví lidé v práci promarněný čas. Má různé podoby. Špatně promyšlený systém. Neefektivní a dlouhé porady, často sloužící spíš k rétorickým exhibicím a pozičním soubojům než ke sladění a jasnému rozhodování. Nesmyslné papíry a zápisy. Každý to zná z vlastního života. Když si věci dobře promyslí a zorganizuje, zvládne toho rychle mnohem víc, než když se chaoticky plácá v prokrastinaci.

Žebříčky počtu odpracovaných hodin a peněz vytvořených pro firmu za hodinu jsou nemilosrdné. Vůbec nejméně času stráví za rok v práci Němci. V roce 2016, za který jsou poslední dostupná data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), to bylo 1363 hodin. Za nimi následují Norové a Nizozemci. Teprve pak přichází Francouzi s 1472 hodinami ročně, proslulí svým krátkým pracovním týdnem, který je v zemi těžkým politikem. Po nich jsou na žebříčku Lucembursko, Belgie, Švýcarsko, Rakousko, Švédsko, Finsko, Austrálie. Všechno bohaté země. Průměr všech zemí OECD je 1763 hodin ročně. My jsme se 1770 hodinami těsně nad ním. Až za námi Spojené státy americké se 1783 hodinami. Těsně pod průměrem je se 1676 hodinami Velká Británie. Anglosaské země jsou mimochodem jediné z nejbohatších států světa, kde se pracuje delší dobu.

Všechny země střední a východní Evropy tráví v práci průměrný až nadprůměrný čas. Maďaři a Slováci o něco méně než my. Poláci naopak o 228 hodin víc. Nejvíce odpracovaných hodin mají v Evropě na kontě Řekové. V zaměstnání stráví 2035 hodin ročně. To je srovnatelné s Ruskem. Z celé OECD je na nejvyšší laťce Mexiko s 2255 hodinami. Nikdo by asi neřekl: je pracovitý jako Řek, Rus, Mexičan.

Druhý žebříček ukazuje produktivitu té práce. Na prvním místě je Lucemburčan, který v přepočtu na odpracovanou hodinu vydělá své firmě 1479 korun. Následuje Nor, Švýcar, Dán, Američan. Němci jsou až jedenáctí se zhruba polovičním výkonem než Lucemburčané. Vydělají za hodinu 667 korun. Francouzi na patnáctém místě 580 korun. Britové se 493 korunami jsou sedmnáctí. Nám patří pětadvacátá příčka s 232 korunami za hodinu. Zbytek střední Evropy je za námi. Řek vydělá za hodinu 196 korun. Mexičan necelých 80 korun.

Kde hledat inspiraci, je zřejmé.  

27. března 2018