Podporovat lidská práva a trestat ty, kteří je porušují. To je ve zkratce cíl návrhu zákona, který po prázdninách předloží opoziční Piráti. Respektive českou verzi Magnitského zákona, který dnes platí například v USA a je pojmenován po ruském právníku Sergeji Magnitském, který zemřel v ruském vězení. Piráti se tak vydávají po stopách prezidenta Václava Havla, jenž je s tématikou lidských práv neochvějně spojen.

Návrh Pirátů předpokládá finanční i cestovní sankce proti politickým činitelům spojovaným s porušováním lidských práv. Konkrétně zmrazení kont, odebrání majetku či zamezení vstupu na české území. Předložen by návrh zákona mohl být po prázdninách. Cíl podporovat lidská práva mají už nyní spolu s dalšími cíli sankce EU. Podle Pirátů by ale česká verze Magnitského zákona byla silným nástrojem pro českou zahraniční politiku a národní sankce.

„Pokud chceme bezpečné Česko, které ctí hodnoty základních lidských práv, neměli bychom o důležitosti přijetí zákona vůbec pochybovat. Můžeme si znovu vydobýt pověst ochránce lidských práv, kterou nám jako svůj odkaz zanechal Václav Havel,“ řekl deníku Echo24 pirátský poslanec a člen zahraničního výboru Jan Lipavský. Pod jeho taktovkou návrh zákona vzniká, nyní je hotovo jeho věcné znění.

Kdo by na černé listině mohl být: Zodpovědní za masakr novináře

Proto, aby zákon opravdu platil, ale potřebují Piráti většinu v Poslanecké sněmovně. Dá se předpokládat, že většina opozičních stran s podporou zákona nebude mít problém, narazit ale může u KSČM či SPD. Už pracovní název zákona naznačuje, že hlavním terčem sankcí by mohli být občané Ruska. A k tomu jsou zmíněné kluby poslanců KSČM či SPD daleko méně kritičtí než jiné opoziční kluby.

I proto chce Lipavský cílit zákon celoplošně, aniž by byl zaměřeně proti jedné zemi, a podporu tak hledat ve všech sněmovních klubech. „Umím si představit, že sankční řízení může být spuštěno proti Saudům zodpovědným za masakr tureckého novináře Džamála Chášudkžího, proti lékaři odebírajícímu násilně vnitřní orgány Ujguruům, Barmáncům plenícím vesnice Rohingů či věznitelům ukrajinského režiséra Olega Sencova,“ uvedl Lipavský. Klíčový ale bude postoj vládního ANO.

Deník Echo24 se zástupců některých sněmovních klubů na podporu české verze Magnitského zákona ptal už začátkem roku, kdy o záměru Piráti mluvili poprvé. Oslovení avizovali, že se nechtějí vyjadřovat, dokud návrh neuvidí.

ODS tehdy připomněla, že ČR je v kontextu sankcí součástí Schengenu a je třeba postupovat koordinovaně. Hledat cesty, jak bránit v porušování mezinárodního řádu a pravidel, je ale podle předsedy ODS Petra Fialy správné, uvedl to už v lednu.

Optimista je, co se týče schválení zákona, Lipavský. „Věřím, že kolegové z ostatních stran na chvíli odloží rozbroje a sjednotí se za iniciativou, která dává smysl. Kromě bezpečného Česka nám Magnitského zákon pomůže také vytvořit nový silný nástroj pro zahraniční politiku,“ řekl Lipavský.

Návrh na českou verzi Magnitského zákona není jedinou snahou krotit zahraniční agresivní politiku Ruska či dalších zemí. Od začátku hovoří opoziční TOP 09 o potřebě vzniku parlamentní vyšetřovací komise, která by se věnovala vlivu autoritářských režimů na českou politiku.