Důvěra Čechů v ústavní instituce od jara klesla. Nejvíce, o deset bodů, si pohoršil prezident, kterému věří 28 procent lidí. V současné době má tak menší důvěru než Senát, který se těší důvěře třetiny veřejnosti. Vládě věří stejný počet lidí jako hlavě státu (tedy 28 procent) a nejhůře opět dopadla Sněmovna, důvěřuje jí 26 procent lidí. Nejdůvěryhodnější pro občany zůstávají starostové a obecní zastupitelstva. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků průzkumu, který od poloviny května do poloviny července provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Vládě Petra Fialy podle průzkumu věří 28 procent Čechů, naopak nedůvěru ve vládu vyslovilo 68 procent lidí. Od jara letošního roku si vláda pohoršila o 7 procent. Hodnota 28 procent je od března 2020 nejnižší hodnotou, shoduje se s procentem obyvatel, kteří věřili vládě Andreje Babiše v červnu 2021, tedy poté, co si Česká republika prošla nejhoršími covidovými opatřeními.

Za nízkou důvěrou Fialovy vlády nejspíše stojí energetická a ekonomická krize, které v současné době Česká republika čelí. Vládě podle výsledků průzkumu častěji důvěřovali nebo méně nedůvěřovali lidé ve věku 15 až 29 let, absolventi vysokých škol, respondenti z obcí a malých měst do 2 tisíc obyvatel, obyvatelé Prahy a Středočeského kraje a obecněji Čech, studenti, podnikatelé nebo samostatně činní, vyšší odborní nebo vedoucí pracovníci, ti, kdo se politicky řadí do pravého středu nebo jednoznačně na pravici a voliči koalic SPOLU nebo PirSTAN.

Relativně nižší důvěru nebo vyšší podíl nedůvěřujících vládě šetření ukázalo mezi respondenty od 55 let výše, dotázanými se středním vzděláním nebo vyučenými bez maturity, obyvateli Pardubického, Královéhradeckého nebo Moravskoslezského kraje a kraje Vysočiny, Moravany, důchodci, nekvalifikovanými nebo polokvalifikovanými dělníky, těmi, kdo se politicky řadí jednoznačně na levici nebo do levého středu, a voliči ANO, SPD či KSČM nebo rozhodnými nevoliči, uvádí se ve výsledcích průzkumu CVVM.

Důvěru ve starosty vyjádřilo ve sledovaném období 62 procent dotázaných a 61 procent podpořilo obecní zastupitelstva. O něco nižší důvěru získali hejtmani a krajská zastupitelstva, jimž věří dvě pětiny veřejnosti. Hejtmani a starostové si proti jarnímu průzkumu pohoršili minimálně, o procentní bod. Vedle toho důvěra v krajská i obecní zastupitelstva se snížila o šest, respektive čtyři body.

Na úrovni výběrové chyby se podle CVVM změnila proti jaru také důvěra v Senát, pohoršil si o bod na 32 procent. Podpora Sněmovny klesla o čtyři body a vlády o sedm bodů.

„Podrobnější analýza ukázala, že u všech zkoumaných institucí důvěra k nim vykazuje významnou pozitivní korelaci se spokojeností s politickou situací, s hodnocením ekonomické situace v ČR a spokojeností s vlastním životem,“ uvedli autoři průzkumu. Doplnili, že u prezidenta je ale tato souvztažnost slabá.

Spokojenost lidí s politickou situací v zemi proti jaru klesla o sedm bodů na 14 procent, zatímco nespokojenost se zvýšila o 12 bodů na 63 procent. Ani spokojených, ani nespokojených s politickou situací bylo v době od května do července 21 procent dotázaných. O pět bodů méně než na jaře.

„Hodnocení politické situace se tak dostalo na nejhorší úroveň od května 2017, kdy se do hodnocení promítala eskalující vládní krize tehdejší koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL premiéra Bohuslava Sobotky, i když v červnu 2021 byl zaznamenán v podstatě srovnatelný výsledek,“ konstatovali autoři průzkumu. V dlouhodobém srovnání podle nich ale zůstává spokojenost s politickou situací výrazně vyšší, než byla v letech 2012 a 2013.