Zákaz glyfosátu

Glyfosát se vrací na pole. Ministerstvo vycouvalo z plošného zákazu

Zákaz glyfosátu
Glyfosát se vrací na pole. Ministerstvo vycouvalo z plošného zákazu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ministerstvo zemědělství zmírňuje plošný zákaz, který by zamezil používání herbicidních látek s účinnou látkou glyfosát. Testy přitom objevily tuto látku například v pečivu, pivu, ale také v dámských tamponech. Zemědělský resort i z tohoto důvodu v polovině září rozhodl, že se od nového roku bude jeho aplikace omezovat. Po velkém tlaku zemědělců však stát ustoupil a zákaz se bude vztahovat na dosoušení před sklizní u obilovin a řepky.

Zákaz herbicidního přípravku s látkou glyfosát by zemědělcům připravil komplikaci. Od příštího roku by se jim zvedli náklady na sklizeň, protože by si ji nemohli usnadňovat aplikací herbicidu. Zemědělský svaz se například původní rozhodnutí ministerstva zemědělství o plošném zákazu dozvěděl až zpětně. 

Nyní ministerstvo zemědělství poupravilo přísné podmínky a glyfosát se tak nesmí používat pouze při sklizni obilovin a řepky. To kritizuje hnutí Duha, která na škodlivost používání herbicidních látek dlouho upozorňuje. „Z rozumného prvního kroku na cestě k omezování glyfosátu u nás se bohužel stalo ani ne polovičaté opatření v duchu vlk se nažral, ale koza zůstala celá. Zákaz desikace glyfosátem je základní řešení, na kterém se shodli všichni napříč Evropou včetně zemědělských svazů a v několika evropských zemích už funguje,“ řekla Klára Kyralová z hnutí Duha.

Samotné ministerstvo přiznává, že ke zmírnění sáhlo po konzultacích s odbornými svazy a dozorovými orgány. „Nová opatření se zaměří na jeho používání na plodiny s potravinářským účelem, protože to vnímáme jako nejrizikovější. Zákaz předsklizňové aplikace přípravků obsahující účinnou látku glyfosát tak zahrnuje veškeré aplikace v polních plodinách, které mohou být následně sklizeny pro potravinářské účely,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka je důvodem také to, že na trhu zatím není vhodná alternativa pro tento herbicid. „Co se týče jiného postřiku – podle nás není řešením hledat jiný postřik, ale změnit celkový způsob a podobu hospodaření směrem k udržitelnosti a dobré péči o půdu a krajinu,“ řekla pro Echo24 Klára Kyralová.

Chemickou látku glyfosát, která se používá také v přípravcích na odstraňování plevele, označuje Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny za pravděpodobně karcinogenní. Naopak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), o jejichž posudky se opírá Evropská komise, tvrdí, že používáním glyfosátu nevznikají žádná neakceptovatelná rizika.

Americká biotechnologická společnost Monsanto, která vyrábí přípravky na ochranu rostlin, čelí několika tisícům žalob. V červenci prohrála soudní spor o 289 milionů dolarů (více než 6,4 miliardy korun). Podle rozsudku mimo jiné Roundup, který obsahuje právě glyfosát, způsobil rakovinu muži z Kalifornie.

Podle profesora Soukupa z ČZU v Praze však glyfosát patří k nejbezpečnějším přípravkům, které jsou k dispozici. „Glyfosát je účinná látka herbicidů určená k neselektivnímu potlačování plevelů a jiné nežádoucí vegetace a svými vlastnostmi je jedinečný a nenahraditelný. Neodůvodněné snahy o jeho zákaz v Evropě by vedly jen ke zhoršení konkurenceschopnosti výrobců a zvýšení environmentální zátěže, neboť glyfosát, bez ohledu na senzacechtivé mediální kampaně, patří k těm nejbezpečnějším přípravkům na ochranu rostlin, které dnes máme k dispozici,“ říká Soukup.

Podle ministerstva zemědělství se loni v ČR spotřebovalo 750 000 litrů glyfosátu, v roce 2013 pak 935 000 litrů.

23. listopadu 2018