Češi tráví v průměru nejdelší dobu v nemocnici ze všech občanů členských zemí Evropské unie. Vyplývá to ze statistiky za rok 2016, kterou zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat, podle kterého Češi v strávili na nemocničním lůžku necelých deset dní. Podle lékařů je však skutečná doba hospitalizace kratší, statistika navíc nepracuje se srovnatelnými údaji u jednotlivých zemí – zatímco české nemocnice byly hodnoceny včetně dlouhodobých hospitalizací, některé země naopak poskytly údaje pouze o akutní péči.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha je do české statistiky zahrnuta i dlouhodobá péče. „Výsledek zprávy Eurostatu mě překvapil, ale je třeba se zamyslet nad tím, co vše je v té statistice zahrnuto, protože podle zveřejněných údajů je tam zahrnuta nejen akutní péče, ale i následná a dlouhodobá péče, což samo o sobě prodlužuje uváděné průměrné hodnoty,“ řekl pro ČTK k výsledkům Česka ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Některé státy podle něj v údajích dlouhodobou péči zahrnutou nemají, což výsledky zkresluje.

Na odlišná data poskytnutá některými zeměmi poukazují jak samotní statistici, tak lékaři. „Ty údaje jsou naprosto nesmyslné a svědčí o diletantismu tvůrců takové ‚statistiky‘,“ uvedl pro deník Echo24 prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Pokud se v některé zemi započítává např. tzv. jednodenní chirurgie do lůžkové péče, pak vám to průměrnou délku hospitalizace zkrátí. Stejně tak vám průměrnou dobu hospitalizace zkrátí, když vyloučíte psychiatrickou péči a lůžka následné péče,“ doplnil šéf komory.

„Dále platí, že větší vypovídací hodnotu než matematický průměr má medián, tedy nejčastější hodnota,“ dodal Milan Kubek s tím, že se data liší i v jednotlivých statistikách, podle Ústavu zdravotnických informací například dosahovala průměrná doba hospitalizace Čechů včetně psychiatrické a následné péče 6,6 dní.

Nedostatečná kapacita domů pro seniory

S tím, že statistiku můžou odlišné údaje, které každá země zpracovává jiným způsobem, značně zkreslovat, souhlasí i předsedkyně Revizní komise České lékařské komory a místopředsedkyně Lékařského odborového klubu Jana Vedralová. „Podle mého názoru je v tom započítána především dlouhodobá péče, která je v rámci nemocnic a je to také důsledkem málo lůžek v seniorských domech,“ uvedla pro deník Echo24 lékařka.

Podle ministerstva zdravotnictví je cílem celkovou dobu péče zkracovat. „Ale samozřejmě to nikdy nesmí být na úkor kvality péče o pacienta. Délku hospitalizací by měly primárně řešit zdravotní pojišťovny s poskytovateli zdravotní péče, ovšem ke snížení délky hospitalizací cílí a bude cílit i nový mechanismus DRG RESTART, který bude hradit péči tak, aby byla podpořena vyšší efektivita a aby pacient nebyl hospitalizován nadměrně dlouho, pokud to není nutné,“ uvedl pro deník Echo24 Jan Brodský z ministerstva zdravotnictví.

Nejméně času na lůžku tráví Nizozemci

Přes rozdílné interpretace dat je patrné, že Češi se v délce pobytu v nemocnicích řadí obecně v rámci Evropy k nadprůměru. V případě doby akutní hospitalizace je tomu naopak – kratší dobu než čeští pacienti v takovém případě tráví v nemocnici pouze Irové, Španělé, Lotyši, Švédové, Maďaři a Nizozemci.

V případě statistiky Eurostatu devět a více dní v nemocnici v roce 2016 pobývali také Chorvaté (9,3), Francouzi (9,1) a Němci (devět). Nejkratší dobu strávili v lůžkové péči v nemocnicích Nizozemci (4,5 dne), jejichž úřady nicméně do statistiky nezahrnují zařízení pro dlouhodobě nemocné, dále Bulhaři (5,3 dne) a Dánové (5,5 dne). Pro tři unijní země – Řecko, Maďarsko a Portugalsko – nejsou data k dispozici.

Ze sedmi zemí mimo Evropskou unii, jejichž data Eurostat rovněž zveřejnil, je situace v Česku srovnatelná jen s tou v Srbsku, kde byl v roce 2016 průměrný počet dní, který pacienti strávili v nemocnici na lůžku, rovněž 9,5. Vůbec nejkratší dobu podle statistiky strávili v nemocnici Turci – jen 4,2 dne.