Na kterém ministerstvu ještě policisté nedělali razii? Těmito slovy reagoval jeden z opozičních politiků na čtvrteční zásah speciální jednotky NCOZ na ministerstvu zemědělství. Opravdu, nedávno to bylo ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo vnitra, obrany, školství, všichni pamatují policejní návštěvu na antimonopolním úřadě, ve státním podniku Diamo... Zásahů je tolik, že policejní manévry v nejvyšších patrech státní správy nebudí zdaleka takovou pozornost jako před sedmi nebo osmi lety. Přitom poslední kapitola o zemědělství si ji zasluhuje ze dvou speciálních důvodů.

Především představila vládu jako postřelenou kachnu v tom smyslu, že je otevřená každému podezření ze strany justičních orgánů. Vzniklo vážné podezření, že se stal zločin? Pak se podívejte na příslušné ministerstvo, kde je jistě pramen všeho zla. Policie i státní zástupci se po centrálách současné exekutivy pohybují jako doma a nikdo jim to nevytýká, natož aby vyžadoval jakékoli vysvětlení. Důvodem je trestní stíhání samotného premiéra, jež trvá už třetím rokem a na které si všichni mohli zvyknout. Pokud vtrhnou těžkooděnci na nějaké ministerstvo, pak se to nevymyká normálu a ministrovi stačí nad tím pokrčit rameny. Proč požadovat od policie či státního zástupce vysvětlení, vyšetřování poběží svou cestou a je lepší nevědět, čím se může držitelů moci dotknout osobně. Horší než u premiéra to stejně být nemůže, a tak se není třeba obávat, že by měl policejní zásah jakékoli personální důsledky. Také během zemědělské razie se ministr Miroslav Toman nechal slyšet jenom s tím, že se razie týká předchozího vedení, a to ještě ve státním podniku Lesy České republiky. A bývalý ministr Marian Jurečka se spokojil s glosou, že on má svědomí čisté.

Justiční orgány se také nesnaží nic vysvětlovat, dokonce se přestaly obtěžovat s úniky informací, kterými přes spřátelené novináře informovaly veřejnost podle své potřeby. Vyšetřování běží a o živém případu máme zakázáno cokoliv říkat. To neznamená, že ubylo spekulací, naopak jich je víc než dříve a čtenář novin nemá nejmenší šanci poznat, kdy se zprávy týkají skutečného průběhu vyšetřování, kdy jde o úmyslnou dezinformaci – a kdy o obyčejný omyl.

Podvod v neexistujícím dotačním programu

V zemědělském případě jsou k dispozici hned tři verze. Nejzajímavější byla hned první z nich, s níž přišel internetový deník iDnes.cz. Prý došlo k podvodům při rozdělování dotací z programu Restart, který obsahuje 40 miliard korun. To už stojí za pozornost, protože jde o čistě virtuální program, jenž předstírá, že stát nějak podporuje ekonomicky a sociálně postižené kraje, konkrétně Karlovarsko, Ústecko a Moravskoslezsko. Ve skutečnosti nedělá nic, jenom obvyklé dotace mířící do zmíněných krajů označil nadpisem Restart. To se stalo také programu na revitalizaci Krušných hor, který běží už od devadesátých let. V příštích deseti lety se za něj mají utratit čtyři miliardy a bude se tomu říkat Restart. Za čtyři miliardy se bude vápnit a vysadí se původní dřeviny. Zkrátka a dobře, pokud se razie týká Restartu, pak může jít jen o krušnohorskou revitalizaci, protože jinak se ministerstvo zemědělství ani Lesy ČR na podpoře postižených krajů nepodílejí.

Zpráva je pikantní, protože se objevila v deníku z mediální divize Agrofertu a směruje podezření na lesnickou divizi Agrofertu, tedy podniky Uniles a Wotan Forest. První spravuje pro Lesy ČR polovinu krušnohorských lesů a druhý z nich podle zjištění Reportérů ČT provozuje v krušnohorském regionu všechny větší školky. Pokud je něco v nepořádku s revitalizací Krušných hor, pak vyšetřování sotva mine Agrofert, píšou noviny Agrofertu.

Spiknutí kůrovců

Není divu, že sesterský online deník Lidovky.cz přišel záhy s další verzí, podle níž vyšetřování míří někam jinam, konkrétně na bývalého ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda, který prý nedokázal zabránit kůrovcové kalamitě, a způsobil tím státu škodu přes dvě miliardy. Novináři tedy mohou svědomitě čekat, jestli některý z kůrovců přizná tajnou dohodu se Szórádem na zničení lesních porostů. Ovšem ani Lidovky neodvedly z pohledu vedení svého holdingu bezchybnou práci. Okrajově totiž zmínily, že se policistům nelíbí ani předčasné a nevýhodné ukončení smluv, které uzavíraly Lesy ČR se soukromými lesnickými firmami. Po nástupu kůrovce klesla cena dřeva, podle platných pětiletých smluv by soukromníci utrpěli ztrátu, a tak jim ředitel Szórád (ostatně i jeho nástupce Josef Vojáček) umožnil zakázky přesoutěžit a těžit za lepších podmínek. Státní podnik se tím ovšem dostal ze zisku do ztráty. Vzhledem k tomu, že největším partnerem Lesů ČR je opět Uniles, který také nabídku takzvaného milostivého léta využil, pak ani vyšetřování tímto směrem nemůže Agrofert úplně minout.  

Existuje ještě třetí varianta od České televize, podle níž policisté prověřují IT zakázky státní lesnické firmy, jak ostatně činili už před deseti lety. Pokud i tohle je pravda, pak není divu, že se jich muselo zátahu účastnit tolik.

Takové informace mají jednu velmi zásadní potíž, protože ani dobří znalci lesnického provozu nemohou tušit, jakou věrohodnost jedné, druhé či třetí z nich přikládat. Učinit jde pouze jeden obecný závěr, který zní, že správa lesů je nad schopnosti současné vládní garnitury. Ministři nejsou schopni reagovat na šíření kůrovce a jediným důvodem nemusí být pouze těžkopádný model veřejných zakázek zavedený v roce 2011, ale také fakt, že zdaleka největším dodavatelem státních Lesů ČR je Agrofert, bývalá firma současného premiéra, jejíž zájmy nelze přehlížet. „Mě se to netýká,“ říká s ulehčením ministr Toman, a tím vystihuje postoj celé vlády.