Česko nepodpoří návrh na dobrovolné přebírání migrantů, s nímž přišly čtyři země Evropské unie ve snaze odlehčit Itálii a Maltě a pomoci migrantům zachráněným ve Středozemním moři. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra Jan Hamáček před pracovním obědem s kolegy z unijních zemí, který je věnován diskusi o budoucím přístupu k migraci. Návrh, který unijní země vyzývá k dočasné solidaritě, je podle Hamáčka pozvánkou pro migranty a cestou k novým povinným kvótám.

Členové vlád během oběda mají na stole návrh, s nímž koncem září přišlo Německo, Francie, Itálie a Malta. Jejich iniciativa vyzývá další unijní země, aby se zapojily do provizorního dobrovolného systému, který má odlehčit dvojici jihoevropských zemí zahlcených uprchlíky a pomoci v záchraně životů.

„Je to pro nás začátek cesty k tomu, aby tento materiál přešel do povinného režimu a nahradil současné dublinské nařízení, což Česká republika nemůže akceptovat,“ řekl českým novinářům Hamáček s odkazem na současný azylový systém, na jehož reformě se státy EU marně snaží shodnout již od vrcholu migrační krize.

Cílem návrhu je zabránit opakování situace, při níž v minulých měsících nemohly u Itálie přistát lodě se zachráněnými migranty. Iniciátoři návrhu očekávají, že získají podporu až desítky dalších států. Při předběžném projednávání mezi diplomaty se k návrhu s připomínkami pozitivně stavělo Řecko či Španělsko, naopak ze strany Maďarska či Polska zazněl nesouhlas. Podle Hamáčka dávají nyní najevo odpor i některé severské státy a návrh nemá podporu většiny unijních zemí.

Český ministr prohlásil, že Praha hodlá místo akceptování dobrovolného systému nabídnout finanční pomoc pro země, z nichž migranti proudí, a přispět k posílení ochrany hranic.

„Je potřeba důsledně uplatňovat návratovou politiku,“ uvedl Hamáček, podle něhož zatím nefungují dohody o navracení migrantů bez práva na azyl do zemí, odkud do Evropy zamířili. Pomoci by podle něho mohlo například i posílení libyjské pohraniční stráže.

Jiné členské státy se k systému připojili

Skupina států Evropské unie se v úterý mezitím k systému dobrovolného přerozdělování migrantů připojila. Další země, hlavně z jihovýchodní Evropy, návrh Německa, Francie, Itálie a Malty během ministerského jednání v Lucembursku podpořily s výhradami a nevyloučily svou budoucí účast. Novinářům to po jednání řeklo několik ministrů. Česká republika stejně jako další státy visegrádské skupiny (V4) účast odmítla.

„Finské předsednictví tato dočasná opatření podporuje, protože nemůžeme nechat tonout lidi ve Středomoří,“ řekla po jednání finská ministryně vnitra Maria Ohisalová. Podle ní dnes dohodu přímo podpořila další trojice zemí, zatímco jiné daly najevo ochotu spolupracovat do budoucna. Podle vyjádření dalších ministrů se systému chce účastnit Portugalsko, Irsko a Lucembursko, některé další státy váhají.

Iniciátoři návrhu si slibovali, že se jim k účasti podaří přesvědčit až deset zemí. Eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos však po jednání podotkl, že dnes nebyl čas na konkrétní závazky a že Evropská komise (EK) chtěla slyšet, zda jsou země projektu otevřeny výhledově.

„Je to důležitý pilotní projekt, abychom viděli, co ve vztahu k migrační politice funguje, a co ne,“ prohlásil španělský ministr vnitra Fernando Gómez, podle něhož patří jeho země ke skupině stoupenců přerozdělování. Systém, který počítá s pomocí Itálii a Maltě, se však podle Gómeze musí rozšířit na celé Středomoří.

Za precedens, který by mohl fungovat i ve východní části Středozemního moře, dnes návrh označili ministři Řecka, Kypru a Bulharska. Ti upozornili na rostoucí počet migrantů směřujících do Evropy takzvanou balkánskou cestou a vyzvali k uvolnění dalších financí, díky nimž by Turecko opět začalo plnit dohodu, na jejímž základě zůstávají uprchlíci ze Sýrie v této zemi.