Majetkový úřad navrhl prodat v Praze 33 úředních budov kvůli Babišově vládní čtvrti v Letňanech
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
V souvislosti s plánem postavit vládní čtvrť v Letňanech navrhl majetkový úřad prodat 33 úřednických budov v Praze. Dvě ministerstva chce otevřít veřejnosti. K prodeji navrhl například některé budovy ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva financí, České inspekce životního prostředí nebo celníků. Vyplývá to ze seznamu, který zveřejnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
Úřad zároveň uvedl, že prověřil 101 000 pozemků ve všech 112 katastrálních územích v Praze. Nejvyšší počet úředníků je podle zjištění možné umístit v Letňanech. Jiné státní a městské pozemky pro takový záměr nejsou dostatečné, uvedl.
Centrální registr administrativních budov evidoval loni v dubnu v Praze 352 budov využívaných státními institucemi, uvedl ÚZSVM. Roční výdaje na jejich provoz a údržbu činily přibližně 1,3 miliardy Kč. Za nájem 90 budov pro úředníky dal stát zhruba půl miliardy korun.
Podle majetkového úřadu hrozí, že v příštích deseti letech zaplatí stát za kanceláře v hlavním městě kolem 25 miliard korun. Přibližně polovinu této částky budou tvořit výdaje na provoz a údržbu. Investice do energeticky náročných kanceláří dosáhnou podle podle ÚZSVM 7,6 miliardy a za nájemné stát vydá 4,5 miliardy korun.
S nápadem na výstavbu úřednické čtvrti přišel premiér Andrej Babiš (ANO). Ten se kvůli tomu minulý týden ve středu sešel s primátorem Prahy Zdeňkem Hřibem (Piráti), který dosud stavbu úřednického areálu odmítal. Po schůzce oba politici uvedli, že budou dále jednat. Využití pozemků o rozloze více než 30 hektarů u stanice metra město řeší delší dobu. Nyní je na nich pole, v minulosti chtěl například tehdejší primátor Pavel Bém na parcelách vybudovat areál pro olympijské hry.
Hřib na jednáních v lednu požadoval seznam nemovitostí určených k prodeji. Informace o nich obdržel 30. ledna od generální ředitelky ÚZSVM Kateřiny Arajmu. Následně 8. února obdržel ÚZSVM od Hřiba dopis, v němž podle úřadu rozšířil své požadavky, a to na všechny budovy, kterých se přemístění státních zaměstnanců může týkat, a rovněž nově vymezil požadované údaje. „Požadované údaje jsou evidovány v Centrálním registru administrativních budov, který je ze zákona neveřejný. Proto nyní ÚZSVM analyzuje, v jakém rozsahu je možné údaje zveřejnit, aby nedošlo k porušení zákona,“ uvedl úřad. Dodal, že žádné údaje tak neutajuje.
„Požadované údaje jsou evidovány v Centrálním registru administrativních budov, který je ze zákona neveřejný. Proto nyní ÚZSVM analyzuje, v jakém rozsahu je možné údaje zveřejnit, aby nedošlo k porušení zákona,“ uvedl úřad. Dodal, že žádné údaje tak neutajuje.