Další světová krize? Analýza upozorňuje na studentské půjčky a zadlužení firem
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Svět si připomíná 10 let od krachu banky Lehman Brothers, který je považován za počátek celosvětové hospodářské a finanční krize. Ačkoliv se podmínky pro vypuknutí krize vytvářely několik desetiletí, až 15. září 2008 se stalo černým dnem světového bankovnictví. Po deseti letech se znovu objevují prognózy, které upozorňují, co by se mohlo stát spouštěčem další krize.
Podle analýzy amerického deníku The New York Times se mezi potenciálně rizikové a nejvíce zadlužené kategorie obyvatel řadí američtí studenti a jejich půjčky, které jsou po hypotékách druhou největší příčinou zadlužení Američanů. Studium na amerických vysokých školách je na rozdíl od České republiky zpoplatněno a absolvent univerzity často několik desetiletí splácí za své vzdělání. Zatímco v roce 2008 byla celková výše studentských půjček přibližně 700 miliard dolarů, v současnosti je téměř 1,6 bilionu dolarů.
Zadluženost amerických studentů se zvýšila poté, co americké státy i federální vláda provedly rozpočtové škrty, a školy v reakci na to musely zvýšit školné. Přesto se studentské půjčky nepovažují za možnou příčinu budoucí finanční krize. Je to jednak dané tím, že většinu půjček poskytuje federální vláda, což znamená, že i kdyby se problém se studentskými dluhy ještě zvětšil, bankovní systém by byl zasažen jen velmi málo. Zcela rozdílná je však role půjček v životě mladých lidí, kteří mají na řadu let finanční závazky. To se projevuje i tím, že více mladých lidí nevlastní nemovitost, nebo si na nákup nemovitosti ani nevzali hypotéku.
Mezi další ukazatele zadlužení a možná budoucí rizika se řadí rostoucí dluhy nebankovních společností, nárůst ochoty poskytovat půjčky rizikovým společnostem a celkový nárůst zadlužení korporátní sféry řady zemí.
V digitální éře se mimořádně důležitou stala kybernetická bezpečnost. Právě útoky hackerů, ať již „soukromých“ nebo v státem organizovaných útocích se počítají mezi největší hrozby pro bankovní systém. Pokud by se hackerům podařilo po určitou dobu vyřadit systém důležité banky, mohla by se opakovat řetězová reakce po pádu Lehman Brothers, kdy byl americký bankovní sektor 18. září blízko naprostému kolapsu, kterému zabránila až intervence americké vlády George W. Bushe.