KOMENTÁŘ Daniela Kaisera

Do českých ulic se vrátil policista bijec

KOMENTÁŘ Daniela Kaisera
Do českých ulic se vrátil policista bijec

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Někdo řekne, že v časech boje s pandemií to je detail. Ale od 1. března se nám na ulicích českých, moravských a slezských měst množí incidenty, při nichž policie vládní rozkaz o „zakrytí dýchacích cest“ vymáhá nevídaně brutálním způsobem. Po Berounu, Ostravě nebo Uherském Hradišti přibyly na mapu brutálních zákroků policie v sobotu České Budějovice.

Mladík bez roušky byl na náměstí nejprve obklíčen skupinou státních policistů i městských strážníku. Příslušník Policie ČR mladíka po několika neúspěšných výzvách, ať si nasadí roušku, prudce chytl pod krkem a strhl k zemi, zaklekl mu krk způsobem, jaký loni v létě „proslavil“ amerického policistu při zákroku proti Georgi Floydovi. V České republice je přitom pravděpodobnost, že by civil měl u sebe zbraň, oproti Americe naprosto zanedbatelná. Další policista svého zasahujícího kolegu podpořil tím, že mladíkovi přišpendlenému k dlažbě ještě šlápl na nohy. Na záběrech, které kolují po sociálních sítích, je zřetelně slyšet, jak třetí policista ženě protestující proti způsobu, jakým policie nakládá s jejím kamarádem, odpovídá: „Držte hubu.“

Najde se hodně lidí, kteří odpor nosit roušku považují v přítomnosti policie za provokaci a policistu následně za větší oběť než jeho oběť. Máme koneckonců pandemii, vládu, která vydává nějaké rozkazy, ať si o nich policista myslí, co chce, musí je vymáhat. I když ale vypustíme diskusi o tom, že některá nařízení jsou prokazatelně nesmyslná – u povinnosti nosit roušku to minulý týden ve sněmovně na dotaz poslance ODS Munzara připustil sám ministr Blatný –, i kdybychom si představili nějakou supermutaci, která přeskočí z člověka na kolemjdoucího, ačkoliv do takové čínský koronavirus ještě nezmutoval, pořád tu zůstává zásada přiměřenosti.

Tou se policista při výkonu svého povolání musí řídit, dokonce i za nouzového stavu. Nasazovat kravatu, mlátit hlavou o chodník lidem, kteří ani nemají možnost bránit se, protože jim hrozí paragraf o násilí proti úřední osobě, patří do policejního státu. V demokratickém státě, aspoň za starého normálu, by za každý takový zákrok padla jedna hlava krajského policejního ředitele.

Pokud k tomu, co se od 1. března začíná stávat normou, mlčí Policejní prezidium, ministr vnitra, vláda, škodí všichni rukou společnou oné většině českých policistů, kteří se zatím celý ten těžký rok chovali lidsky a často i s obdivuhodnou empatií. Ohrožují dobrou pověst policejního sboru, která se pomalu začala rodit před třiceti lety.

Řetězec násilných excesů proti lidem bez roušky pak v neposlední řadě ohrožuje i pověst politické třídy. Skoro žádný poslanec tzv. demokratické opozice, o těch vládních nemluvě, neměl zatím potřebu se k násilí proti občanům vyjádřit, říci něco ve smyslu: Ať si o zákazech v této těžké době myslíme, co chceme, tohle se nedělá, jsme snad všichni lidi. Na lidské ohledy se, pokud mi něco neuniklo, v poslední době politici napříč stranami odvolávali, jen když dav lidí přišel hulákat domů pod okna ministrům Hamáčkovi, Blatnému, Plagovi. Je to nebezpečná profesní slepota.

15. března 2021