ZÁCHRANA TLUMOČNÍKŮ OČIMA PILOTA

Drama v pilotní kabině. „Přistání na vlastní nebezpečí, piloti si sami určují pořadí“

ZÁCHRANA TLUMOČNÍKŮ OČIMA PILOTA
Drama v pilotní kabině. „Přistání na vlastní nebezpečí, piloti si sami určují pořadí“

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Piloti letadel do afghánského Kábulu musejí ve vzduchu i na letišti sami mezi sebou udržovat rozestupy, aby se letouny nesrazily. Na kábulském letišti je provizorní systém informování letadel zahlcený a špatně slyšitelný, piloti podle pokynů řízení provozu přistávají a vzlétají na vlastní nebezpečí. Své zkušenosti z třetího evakuačního letu do Kábulu popsal jeho pilot, jehož vyjádření ČTK poskytla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Česko ze země, kterou po odchodu západních vojáků ovládlo islamistické hnutí Tálibán, přepravilo do Prahy třemi lety téměř 200 lidí, z toho 170 Afghánců. Třetí letadlo přistálo v Praze ve středu večer. Třetím letem byla evakuační mise z Afghánistánu skončena, řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

„Necítili jsme nebezpečí, ale situace byla velmi náročná podmínkami, které nás v Kábulu čekaly a limitovaly v běžných procedurách,“ řekl pilot posledního letu. „Byla to zkušenost. Mám za sebou už několik dejme tomu netradičních letů, ale bezesporu tohle bylo náročně a sakra dlouhé,“ dodal.

Bez letového řízení byl podle pilota vzdušný prostor mezi Turkmenistánem a Kábulem. Piloti směřující do afghánského hlavního města si proto sami mezi sebou dělali rozestupy ve vzduchu a řadili svá letadla na přistání. „Hledali jsme frekvence, po kterých bychom mohli mezi sebou komunikovat,“ řekl kapitán armádního Airbusu.

Podobná situace byla také na letišti. Letadla se podle pilota řadila do front na odlet a pojíždění jen s využitím palubního protisrážkového systému TCAS a přímé komunikace mezi posádkami. „Limit byl ale pro nás i čas. Jak dlouho na místě zůstaneme, protože jsme nechtěli startovat v noci. Neměli jsme tušení, jak fungují dráhová světla,“ podotkl.

Stejně jako pilot druhého evakuačního letu uvedl, že posádky nemohly spoléhat na to, že v Kábulu dostanou palivo, takže po cestě tankoval v ázerbájdžánském Baku. „Po cestě do Kábulu jsme pak řešili teplotu vzduchu a váhu, kterou s sebou budeme moci vzít zpátky. Několikrát jsme to měnili. Právě i v souvislosti s tím, že jsme na letišti zůstávali déle,“ řekl pilot. Na kábulském letišti nakonec čekal český stroj Airbus čtyři a půl hodiny.

Pilot ocenil práci svého palubního týmu. „Známe se dlouho a máme mnoho letů za sebou. Jsme perfektně sladění a vzájemně jsme se doplňovali,“ poznamenal. V armádě je podle Dvořákové od roku 2001, vystřídal několik dopravních letounů. S letadlem CASA C-295 byl třikrát v zahraniční operaci na Sinaji.

Evakuační lety přistály v Praze v pondělí ráno a v úterý a ve středu večer. Do Česka jimi přiletěli zaměstnanci české ambasády včetně velvyslance Jiřího Balouna, čeští vojáci, afghánští spolupracovníci velvyslanectví a české armády s rodinami a také Afghánci, kteří mají v Česku trvalý pobyt. Několik lidí česká letadla přepravila pro Polsko a Slovensko. Podle Balouna letadlo pro evakuované vyletělo celkem čtyřikrát, jeden z letů ale kvůli vyhrocené situaci na kábulském letišti nemohl přistát a musel se vrátit.

 

,