Covid-19 pochází z Česka. Tvrdí to analýza čínských vědců, která dochází k závěru, že virus dorazil do Wu-chanu z devíti možných zemí, mezi nimi i z České republiky, mezitím zmutoval a naplno udeřil právě až v Číně. Podle Číňanů je nejpravděpodobnějším místem vzniku viru Indie nebo Bangladéš. Celé je to samozřejmě nesmysl. Covid-19 podle Světové zdravotnické organizace vznikl právě v Číně, na čemž se shodne i drtivá většina nečínských vědců. Analýza je pokusem, jak odlákat pozornost od zbabrané prvotní čínské reakce na koronavirus, což umožnilo nemoci přerůst ve světovou pandemii. A že zbabraná opravdu byla, ukazují dokumenty, které získala a zveřejnila televize CNN.

Dokumenty pokrývají období od října 2019 do dubna 2020. Ukazují čínskou neschopnost a někdy i vyložené lži ve čtyřech oblastech. První se týká reportování čísel, kdy čínské úřady přinejlepším mlžily. Dne 10. února tak například čínské úřady hlásily 2478 nových případů. Jenže dokumenty z provincie Chu-pej, ve které se nachází Wu-chan, ukazují, že ten den bylo 5918 nových případů. Částečně se jistě jedná o vědomé vylepšování čísel. Částečně se jedná o zmatení pojmů. Číslo z Chu-peje totiž obsahuje 2345 „potvrzených případů“, což jsou případy potvrzené testy, 1772 „klinicky diagnostikovaných případů“ lidí čili těch, kteří byli v kontaktu s někým, kdo má koronavirus a symptomy byly potvrzeny lékařem, a 1796 „podezřelých případů“, tedy lidí, kteří byli v kontaktu s nakaženým, ale symptomy si pouze sami určili.

Podobné to je u úmrtí. Například do 7. března oficiálně na koronavirus zemřelo v Chu-peji 2986 lidí, interní dokumenty ukazují, že mrtvých bylo 3456.

To naznačuje druhý závažný čínský problém, ten týkající se testování. Prvotní testy používané Číňany byly spolehlivé pouze ve 30 % až 50 % případů, a ukazovaly tak vysoký počet falešně negativních výsledků. V prvních měsících objevení se nemoci také průměrná doba čekání na výsledek testu byla 23,3 dne. Jakékoliv trasování tak bylo nemožné. Také to dále zkreslovalo čínská čísla, protože testy ukazovaly realitu tři týdny nazpět.

Pak je tu nefunkčnost čínské „hygieny“. Chupejská pobočka Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, která měla na starost vyšetřování, kontaktování a trasování, měla na začátku krize nedostatek financí a vybavení, personál byl demotivovaný. Personální rozpočet byl o 29 % nižší, než byl roční cíl. Počítačová síť – zřízená v roce 2003 po vypuknutí nemoci SARS –, která měla sloužit k rychlému reportování podezřelých případů, byla z velké části nefunkční.

Pak je tu poslední věc, kterou Čína zamlčela. V prosinci minulého roku si provincie Chu-pej prošla velkou epidemií chřipky. První týden v prosinci provincie hlásila dvacetkrát více případů chřipky než ve stejnou dobu předešlý rok. Epicentra byla ve městech I-čchang, Sien-ning a Wu-chan. Jaký je vztah mezi koronavirem a touto chřipkovou vlnou, stále nikdo neví. I pokud by se jednalo o pouhou chřipku, a ne o neobjevené případy covidu-19, tak by to minimálně zamíchalo schopností čínských úřadů trasovat a vyhodnocovat situaci.

Všechno toto měla Čína hlásit světu, aby dala najevo, že nezvládá a měl by se připravit. Místo toho dál lhala. Již z dřívějška víme, že například Čína v lednu věděla, že nový virus je vysoce nakažlivý, ale neinformovala WHO. Přestože Tchaj-wan varoval, že nemoc je přenositelná z člověka na člověka, Čína o tomto mlčela. Dne 23. ledna Čína odřízla Chu-pej od zbytku země, ale ne od zbytku světa. Mezinárodní lety z Wu-chanu pokračovaly do února, kdy je začaly rušit samy aerolinky.

Čínská neschopnost, tajnůstkářství, mlžení a výmysly zapříčinily, že se covid-19 nepodařilo utnout v zárodku a místo toho způsobil pandemii. Zdá se, že selhaly nejrůznější stupně Čínské vlády, kdy nižší stupně lhaly těm vyšším, což je běžný jev v nesvobodných systémech. Ty nejvyšší pak lhaly všem. Ve spravedlivém světě by čínské komunisty stihl nějaký trest. Protože však žijeme v realitě, zdá se, že na celé krizi ještě vydělají.