Češi budou platit fixované ceny za elektřinu pětkrát vyšší než Francouzi a čtyřikrát vyšší než Slováci

Fialův velmi vysoký strop

Češi budou platit fixované ceny za elektřinu pětkrát vyšší než Francouzi a čtyřikrát vyšší než Slováci
Fialův velmi vysoký strop

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Zdivočelé ceny elektřiny a plynu a trh, který se v posledních týdnech srpna vymkl tomu, co by ještě před měsíci vůbec nebylo představitelné, dotlačily kabinet Petra Fialy k tomu, čemu se dlouho bránil. Vláda od 1. listopadu zastropuje pro domácnosti, veřejné instituce a živnostníky ceny elektřiny a plynu. Rozhodla o tom v pondělí 12. září večer, krátce předtím, než odcházelo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny.

Strop pro silovou elektřinu, což je jen jedna položka na vyúčtování každé domácnosti nebo firmy, k níž se pak připočítává ještě přenos a distribuce, bude regulací nastaven na šesti korunách za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty. Silová elektřina tvoří z celkového účtu zhruba 45 procent. Je to ale na celém účtu jediná položka, která dosud nebyla regulovaná. Všechny ostatní určuje Energetický regulační úřad. Kabinet zároveň rozhodl, že zastropuje cenu plynu pro domácnosti, veřejné instituce i živnostníky na třech korunách za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty. Vláda zatím nerozhodla, jak vysoké budou stropy pro firmy. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury chce strop ještě projednat s podnikatelskými svazy.

Záleží na tom, s čím se srovnává

Jak velký zásah do cen udělal Fialův kabinet? Jak moc to lidem pomůže? A jak na tom Češi v cenách elektřiny budou ve srovnání s jinými zeměmi? Na kolik to všechno přijde státní rozpočet na kompenzacích a dotacích cen? Zásadní otázky. Hodnocení záleží na úhlu pohledu. Pokud budeme srovnávat, kolik by lidé platili za současných tržních cen, pokud by vláda stropy nenastavila, byly by účty u elektřiny i u plynu zhruba dvakrát vyšší. V pondělí večer se cena elektřiny na evropském trhu dostala na 469 eur za megawatthodinu, to znamená zhruba 12 400 korun. Jedna kilowatthodina by tak vyšla na 12,40 koruny. Vládou nastavený strop je na šesti korunách.

Plyn na obchodním uzlu TTF, podle něhož se srovnávají ceny, dosahoval v pondělí ceny 190 eur za megawatthodinu, zhruba 4750 korun. Jedna kilowatthodina by tak vyšla na 4,75 koruny. Vládou nastavený strop je tři koruny. Ještě před dvěma týdny stál ale plyn 340 eur za megawatthodinu (8500 korun) a elektřina přes tisíc eur za megawatthodinu (kolem 25 tisíc korun). Po prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že přijde zásah do cen, se plyn i elektřina prudce propadly zhruba na poloviční hodnotu, než kde byly na svých vrcholech.

Ve srovnání s tržními cenami je tedy vládní strop výraznou pomocí. Pak jsou ale dva další, pro vládní pomoc zdaleka ne lichotivé úhly. Ty platí pro elektřinu, kterou si levně vyrábíme a jsme zároveň jedním z jejích největších vývozců v Evropě. Neplatí naopak pro plyn, který musíme dovážet. U něj bude muset vláda z rozpočtu rozdíl mezi tržní cenou a stropem dotovat. Ten ale nechme na konec.

Důležitým úhlem pohledu na elektřinu je srovnání českého stropu se stropy v jiných zemích. Z toho srovnání nevycházíme vůbec dobře. České domácnosti budou mít elektřinu násobně dražší. Vláda nastavila cenový strop na zmíněných 240 eur. Ve Francii ale mají už od letošního ledna až do konce příštího roku domácnosti strop na 46 eurech za megawatthodinu. To je cena víc než pětkrát nižší než u nás. Průměrná francouzská rodina zaplatí za silovou elektřinu pětkrát méně než česká. Jen pro představu. Francouzský strop vychází v korunách na 1150 za megawatthodinu, to znamená 1,15 koruny za kilowatthodinu. Kdybychom měli strop na francouzské úrovni, platíme tuto částku.

Na Slovensku uzavřela vláda s klíčovým výrobcem elektřiny, jímž jsou Slovenské elektrárne, tamní obdoba ČEZ, už 16. února (tedy ještě před ruskou invazí na Ukrajinu) dohodu, že se ceny pro domácnosti od ledna příštího roku zastropují na 61 eurech, 1525 korunách za megawatthodinu. V přepočtu na kilowatthodinu je to 1,52 koruny. Jedním ze tří akcionářů Slovenských elektrární, kteří dohodu uzavřeli, je Energetický průmyslový holding Daniela Křetínského. Ten tedy Slovákům prodává čtyřikrát levnější elektřinu než Čechům. V evropském srovnání je Fialův strop na elektřinu velmi vysoký. Otázka na vládu zní: Proč?

Krycí PR make-up

Fialova vláda mazaně používá strop v kilowatthodinách a korunách, aby na první pohled nebylo vidět, jak výrazně vysoký je proti ostatním evropským zemím. Srovnává se totiž cena v eurech za megawatthodinu. I u nás se až do pondělí vedla debata právě v tomto stylu. Teď najednou nastupují kilowatthodiny a koruny. Starý trik, jak zamlžit realitu, která není příliš lichotivá. Takový krycí PR make-up, který sází na to, že lidé se v cenách moc neorientují. A budou rádi, když jim vláda ukáže tabulky, o kolik ušetří proti zdivočelým cenám na burze. Klasický pohled, jestli je sklenice poloprázdná, nebo poloplná.

Druhý úhel pohledu srovnává vládní strop s cenou, za níž se v českých elektrárnách elektřina vyrábí. Využíváme především jaderné a uhelné zdroje. První tvoří 36 procent celkové výroby, ty druhé 37 procent. Výrobní ceny v jaderných elektrárnách jsou do 40 eur za megawatthodinu. U uhelných elektráren, kde též není výrobní cena přes 40 eur na megawatthodinu, je potřeba připočíst ještě cenu emisní povolenky, kterou musí uhelné elektrárny platit. Při současné ceně povolenky 71 eur za tunu emisí stojí jedna megawatthodina v uhelné elektrárně zhruba 70 eur. Rozdíl mezi vládním stropem 240 eur a těmito cenami jsou čisté marže výrobců elektřiny. U jaderných elektráren ta marže dosáhne 200 eur, tedy pět set procent. U uhelných zhruba 170 eur, necelých tři sta procent. „Pro české výrobce je důležité, že budou mít pokryté náklady i přiměřený zisk. Nepošleme je do ztráty a já tam pro ně nevidím důvod pro kompenzaci,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura. Z ministrových slov je zřejmé, že u elektřiny stát nic kompenzovat nebude. Slova přiměřený zisk znějí ale při maržích tři sta až pět set procent dost eufemisticky. Otázka zní, proč dala vláda strop tak vysoko, když ví, jaké jsou výrobní náklady v českých elektrárnách?

Státem dotovaný plyn

Samostatnou kapitolou je plyn, kde budou kompenzace nutné, protože ho dovážíme za světové ceny. Pokud je aktuální tržní cena 190 eur za megawatthodinu a vládní strop leží při oněch citovaných třech korunách za kilowatthodinu zhruba na 120 eurech, bude vláda muset za státního rozpočtu na každou megawatthodinu zhruba 70 eur připlácet. Bude to přímá dotace. Její výše se těžko odhaduje, protože bude záležet na aktuálních tržních cenách. Pokud bude plyn dál zlevňovat, což je trend posledního týdne, můžou se postupně kompenzace snížit až k nule. Tuto částku má v ruce jen evropský trh, nikoli vláda.

Kromě stropů na plyn a elektřinu Fialův kabinet v pondělí večer rozhodl, že založí státního obchodníka s energiemi, který bude plyn a elektřinu nakupovat za zastropované ceny pro veřejné instituce, jako jsou nemocnice, školy nebo úřady. Nevyjasněné i po pondělním jednání vlády zůstalo, jestli kabinet uvalí na výrobce elektřiny daň z neočekávaných zisků, takzvanou windfall tax, i poté, co dal na ceny strop. Jenže při tak vysokém stropu na 240 eurech za megawatthodinu budou stejně zisky výrobců elektřiny v porovnání s předchozími roky, kdy se elektřina obchodovala kolem 50 eur za megawatthodinu, výrazně vyšší. Pokud by byla tato daň dál ve hře, je otázka, proč kabinet rovnou nenastavil cenový strop podstatně níž a nestáhl z firem zisky přímo přes něj. Windfall tax má v součtu stejný efekt jako strop. Jen se peníze zbytečně přerozdělují přes stát.

Do naší uzávěrky také nebylo jasné, jak vysoko bude strop na elektřinu a plyn pro firmy. Dá se ale očekávat, že bude s největší pravděpodobností výš než pro domácnosti, veřejné instituce a živnostníky.

Už v této chvíli se dá říct, že i s vládními stropy budou účty českých rodin výrazně vyšší než v řadě jiných zemí Evropské unie. Kromě připomenuté Francie a Slovenska mají levnější elektřinu i třeba Španělé nebo Portugalci. Otázka pro příští dny zní, proč nešla Fialova vláda se stropy výrazně níž. Nabízí se hned několik vysvětlení. Zaprvé jsou to obavy z velkých výrobců elektřiny. Sám premiér na Twitteru přiznal, že energetici se na přípravě regulace výrazně podíleli. Zadruhé jsou to obavy ze sousedního Německa, které má při odpojování svých atomových a uhelných bloků nedostatek elektřiny a je na dovozu z České republiky do značné míry závislé.

Dobře že si vláda na poslední chvíli uvědomila riziko společenského rozvratu země a do cen po dlouhém váhání nakonec zasáhla. Lepší něco než nic. Rodinám i firmám ale i s tímto stropem 240 eur za megawatthodinu porostou ve srovnání s letošním rokem účty násobně.

13. září 2022