KOMENTÁŘ

V zemi, kde se hlasy sčítají týden

KOMENTÁŘ
V zemi, kde se hlasy sčítají týden

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Když se Polák probudil do povolebního pondělí, měl tři jistoty: že skončil víkend, že ještě nebude sečteno a že to, co sečteno bude, si vláda a opozice se spřátelenými médii budou interpretovat každý po svém a naprosto opačně.

Pokud jde o sčítání hlasů, polský systém je naprosto archaický. Český stav, že volby končí ve dvě a v šest je sečteno do poslední osady na Šumavě, je Polákům neznámý. Sčítá se dva tři dny, někdy i více, jako třeba v případě letošních komunálních a regionálních voleb.

Bezprostředně po volbách se dá vycházet jen z exit pollů, což ale může být ošemetné; typicky v případě prezidentských voleb, když je mezi dvěma kandidáty menší rozdíl. Poláci taky volí přímo primátory měst a (ne)spolehlivost exit pollů se projevila například ve Varšavě, kde se konečné výsledky odchylovaly o více než avizovaná dvě procenta. Rafał Trzaskowski z Občanské platformy ale vyhrál přesvědčivě se ziskem 56,67 procenta. Jeho protikandidát z PiS Patryk Jaki prohrál s větším rozdílem, než se čekalo, nicméně jde o slibného mladého politika, o němž ještě uslyšíme.

Už v pondělí ráno ale bylo zřejmé, že ve volbách zvítězili vládní konzervativci, zatímco opozice obhájila stávající pozice ve velkých městech. Způsob, jakým o tom informovala polská média, nebyl pro znalce poměrů nikterak překvapivý. Provládní Gazeta Polska na titulní straně oznamovala, že PiS získal sněmíky, tedy krajská zastupitelstva („Sněmíky pro PiS“); opoziční Gazeta Wyborcza si zase libovala, že velkoměsta odmítají vládní politiku („Velká města říkají PiSu ne“).

Vědomí, že média v Polsku, ale i v Maďarsku jsou až na výjimky stranická, mají světonázor a dávají ho i velmi zřetelně najevo, je naprostým základem pro pochopení tamní reality. Neznamená to nutně, že ve prospěch svých favoritů musí lhát – prostě „jen“ odlišně interpretují fakta. Poláci a Maďaři jsou s tím seznámeni, ne tak zahraniční čtenáři, kteří jsou často odkázáni na citace pouze z jednoho typu zdrojů. V Česku je jím v naprosté většině případů opoziční deník Gazeta Wyborcza, což je poměrně dobře a jednoduše kvantifikovatelné na základě monitoringu médií.

Bočním efektem stranickosti médií v Polsku i Maďarsku je, že stále narůstá počet lidí, kteří médiím nevěří, ty tak plní jen funkci utvrzovačů utvrzených, zatímco ostatní rozdělují časopisy, noviny, weby či televize na vládní a opoziční propagandu. Bylo by fajn, kdybychom se v Česku do tohoto stavu nepropracovali a kdyby ani zpravodajství z neposlušných zemí Visegrádu neplnilo funkci tlampače frustrací jedné strany, oproti stavu v Polsku a Maďarsku navíc nepřiznaného.

I přes povinné juchání provládních médií bylo zřejmé, že v táboře PiS uspokojení nezavládlo, spíš naopak. Částečně za to mohou velké oči, pokud totiž výsledky srovnáme s posledními regionálními volbami před čtyřmi lety, PiS si samozřejmě výrazně polepšilo: zatímco v roce 2014 konzervativci vyhráli jen jeden sněmík v podkarpatském vojvodství, kde jsou tradičně nejsilnější, letos se jim podařilo zvítězit hned v šesti; v některých však nebudou moci vládnout sami.

Celkové výsledky v procentech stále nejsou známé. Podle exit pollů PiS získá asi 33 procent (26,9 ve stejných volbách 2014), volební koalice Platformy a strany Moderní 26,7 procenta (26,3 v roce 2014 bez Moderních). Volební účast byla nejvyšší od roku 1990 – ve středu večer přesné číslo dosud neznáme. Potvrdilo se rozdělení na město a venkov, částečně i historické na západ a východ země, žádné jiné – PiS zvítězil i v nejmladší věkové kategorii 18 až 29 let. Pro konzervativce taky hlasuje přibližně stejný počet žen a mužů (cca 31,5 procenta žen a 33,1 procenta mužů).

Potvrdila se regionální síla agrárníků z PSL, kteří se umístili třetí se ziskem kolem 13,5 procenta – tato síla nekoresponduje s výsledky parlamentních voleb (v roce 2014 v lokálních volbách 23,9 procenta, o rok později v parlamentních 5,13). Levice dál upadá. Socialisté z SLD získali historicky nejhorší výsledek 5,7 procenta (v roce 2014 to bylo 8,8), nová levice v podobě strany Razem neuspěla vůbec. Nikdo ji nepotřebuje. Štědrou sociální politiku má v gesci PiS, společensky liberální agendu už z velké části spravuje opoziční Platforma a hlavně její chuťový ocas Moderní.

I v Polsku do komunálních a regionálních voleb zasáhlo téma migrace, konkrétně v podobě spotu vládních konzervativců. Člověk by se i pohoršil, kdyby dříve někteří primátoři opozice nedeklarovali ochotu přijmout do svých měst uprchlíky i proti stanovisku vlády. U nás něco podobného napadlo jen regionální hnutí Žít Brno, které nedávno zmizelo v sutinách dějin. Podobná prohlášení jsou čistě pro efekt, aby se ten či onen feelsgoodman vyjádřil; politicky jsou neprůchozí, což ví kdekdo. Pak ale nemá efektivitu ani boj proti hrozbě, kterou téměř nikdo nevnímá jako reálnou. Působí to trapně. 

25. října 2018