náhrada za ruské stroje

Slovensko koupí nejmodernější verzi amerických stíhaček F-16

náhrada za ruské stroje
Slovensko koupí nejmodernější verzi amerických stíhaček F-16

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Slovenská vláda dnes schválila nákup 14 kusů nejmodernější verze amerických stíhaček F-16, kterými armáda nahradí dosluhující stroje MiG-29 ruské výroby. Stíhačky F-16 kabinet premiéra Petera Pellegriniho upřednostnil před švédskými letouny JAS-39 Gripen, které používá i česká armáda. Za bitevníky včetně výcviku personálu, munice a dvouleté logistické podpory Slovensko zaplatí 1,589 miliardy eur (41,1 miliardy Kč), řekl Pellegrini novinářům.

Nákup nových stíhaček je největším modernizačním projektem slovenské armády v novodobé historii země. Stíhačkami F-16 Block 70/72 Slovensko nahradí 12 migů, které byly vyrobeny v letech 1989 až 1995. Životnost některých motorů slovenských migů končí už letos, kontrakt Bratislavy s ruskou stranou na zajištění technické podpory pro stroje MiG-29 platí do roku 2019. První bitevníky F-16 by mělo Slovensko převzít do tří let od podpisu smlouvy, který se očekává do konce letošního roku.

"Slovensko koupilo špičkovou techniku za výbornou cenu. Nenakupujeme stroje proto, abychom na někoho útočili," řekl Pellegrini. Dodal, že nabídky americké i švédské strany byly srovnatelné.

Pellegrini také uvedl, že země bude analyzovat možnosti, zda do dodání amerických stíhaček bude Slovensko opravovat migy, nebo zda o ochranu svého vzdušného prostoru požádá některou ze sousedních zemí. Slovensko dříve uzavřelo s Českou republikou smlouvu o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru.

Podle slovenského ministerstva obrany jsou americké stroje výkonnější než gripeny, analytici ale upozornili na vyšší provozní náklady amerických stíhaček.

"Na základě důkladných analýz jsme vybrali to nejlepší řešení, protože jde o špičkové moderní stroje, které z hlediska ceny, kvality a způsobilostí, jakož i toho, co si můžeme jako země dovolit, nemají konkurenci," uvedl v tiskové zprávě slovenský ministr obrany Peter Gajdoš. Dodal, že americká nabídka byla pro Slovensko výhodnější z hlediska všech parametrů.

Rozhodnutí o výběru stíhaček nepředcházela veřejná diskuse. Neutajovanou část materiálu o nákupu strojů ministerstvo obrany zveřejnilo teprve v úterý večer.

Slovensko již v roce 2015 začalo vyjednávat se Švédskem o pronájmu gripenů; později Bratislava dostala nabídku na dodávku amerických stíhaček. Letos v dubnu pak americká vláda schválila možnost prodeje stíhaček F-16 Slovensku.

Slovenský list Denník N v reakci na rozhodnutí vlády koupit americké stíhačky za nepravděpodobnou označil možnost, že by se americký prezident Donald Trump na nynějším summitu NATO při kritice nedostatečných výdajů spojenců na obranu pustil i do Slovenska. Trump v minulosti opakovaně kritizoval státy NATO za jejich nízké vojenské rozpočty.

"Nevíme, zda jde o náhodu nebo o úmyslné načasování naší vlády, ale v očích Američanů si nepochybně šplhla. Jenomže Trump se chová nepředvídatelně a pokud se mu podaří rozbít jednotu NATO, což vůbec není vyloučeno, nemusí nám to být nic platné," napsal list.

Nákup nových stíhaček je součástí rozsáhlé modernizace slovenské armády, která se dlouhodobě potýká se zastaralou technikou. Bratislava už nakoupila víceúčelové vrtulníky a dopravní letadla a chystá se obstarat i například bojová obrněná vozidla. Kromě nákupu stíhaček Pellegriniho kabinet schválil také plán nákupu 17 vojenských radarů za 155 milionů eur (čtyři miliardy Kč).

Slovensko dříve slíbilo, že bude postupně zvyšovat výdaje na obranu až na cílovou hodnotu dvou procent výkonu ekonomiky, jak vyplývá z členství v NATO.

Z bývalých komunistických zemí mají ve své výzbroji letouny F-16 i Rumunsko a Polsko, letos rozhodlo o jejich pořízení z druhé ruky z Izraele také Chorvatsko. Stroje JAS-39 Gripen má kromě České republiky i Maďarsko.

Výběr nových letounů v Česku začal v polovině 90. let, řízení na nákup strojů bylo vypsáno až v roce 2001. Nákup 24 gripenů za zhruba 60 miliard korun schválila vláda v dubnu 2002, záměr se však zadrhl v Senátu. V červenci 2003 proto kabinet rozhodl, že si Česko stíhací letouny pronajme. Praha si nakonec od Švédska na deset let pronajala 14 gripenů za zhruba 20 miliard korun. V roce 2014 Česká republika a Švédsko podepsaly dodatek ke smlouvě, kterým se prodloužil pronájem gripenů do roku 2027 s opcí na další dva roky. V letech 2015 až 2027 dá stát na financování nadzvukového letectva 21,4 miliardy korun.

,

11. července 2018