komentář Ondřeje Šmigola

Nastane konec tlouštíků?

komentář Ondřeje Šmigola
Nastane konec tlouštíků?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Již naplno běží spekulace, co všechno současná pandemie změní. Věští se konec měst, konec práce z kanceláře, konec americké hegemonie a začátek čínské. Další položkou, kterou můžeme na seznam přidat, je konec tlouštíků.

Ukazuje se, že obezita je jednou z největších komplikací při nakažení koronavirem. U obézních je dvakrát větší šance, že budou hospitalizováni, a u morbidně obézních třikrát větší šance, že zemřou.

To, že nadváha je zdravotním rizikem, se ví už dávno. Jenže zdravotní komplikace se projevují postupně a až v řádu let. Covid-19 může sklátit člověka v řádu dnů. Možná to povede k předhodnocení životního stylu u některých lidí.

Jedním, kdo k takovému prozření dospěl, je i britský premiér Boris Johnson. Koronavirus se prohnal nejvyšším vedením Británie, pozitivní na něj byl ministr zdravotnictví Matt Hancock, Johnson i dědic trůnu – princ Charles. Několik dalších představitelů se kvůli podezření na koronavirus izolovalo, včetně hlavního lékařského poradce vlády Chrise Whittyho.

Zatímco u většiny nemoc proběhla bez větších problémů, včetně u jednasedmdesátiletého Charlese, Johnson skončil na jipce. Důvodem může být to, že na rozdíl od ostatních je obézní. Premiér nyní chce zahájit tažení proti obezitě. Například je prý „posedlý“ myšlenkou přesvědčit lidi, aby jezdili do práce na kole.

Právě přístup k tloušťce dobře ukazuje schizofrenní způsob vládnutí na současném Západě. Na jednu stranu paternalistický stát se snaží vzdělávat občany ke zdravému životnímu stylu. Například v Británii se tomu nelze vyhnout. V parných letních měsících je londýnské metro polepeno plakáty upozorňujícími na dodržování pitného režimu, balení džusu člověka informují, že jedna sklenička se počítá do denního doporučeného minima snědeného ovoce, a každou lahev s alkoholem zdobí údaj, kolik „jednotek“ lihu obsahuje. V roce 2018 konzervativní vláda zavedla „cukrovou daň“. Rozhodně není v tomto jediná. Zvýšenou daň na velké sladké nápoje zavedl třeba starosta New Yorku Michael Bloomberg a zavedení takovéto taxy doporučuje i WHO.

Tento koncept však bojuje se současnou módou bránit city a nediskriminovat za každou cenu. Z toho vyrostlo „hnutí tělesné pozitivity“ (body positivity movement). Jeho úmysly byly zpočátku dobré, chtělo upozornit na nedosažitelné ideály krásy a tím bojovat proti depresím a anorexii zvláště u mladých žen a dívek, tím, že jim říkalo, aby se měly rády takové, jaké jsou. Časem se však přehouplo v boj proti jakékoliv kritice obezity. Aktivisté minimalizují zdravotní problémy plynoucí z nadměrné váhy a přímo oslavují obézní lidi. Vrcholem se stala titulka časopisu Cosmopolitan z října 2018. Na obálce tehdy byla vyfocena „plus size“ modelka Tess Holliday. Ta měří 165 cm a váží 127 kilo. To je již těžká obezita. Zatímco někteří magazín kritizovali za propagování nezdravého životního stylu, aktivisté ho naopak chválili za posouvání hranic.

Dalším příkladem je populární zpěvačka Adele, která zhubla přes 40 kilo, ale její „plus size“ fanoušci ji kvůli tomu označili za zrádkyni.

Nejde však jen o bojovníky na sociálních sítích. Tento postoj se promítá i do reálné politiky. Londýn například zakázal reklamy v metru, které propagují „nedosažitelné“ tělesné vzory. V roce 2018 zase Británie zakázala sexistické reklamy. Mezi ně se počítají takové, které prý zdůrazňují ženám, že jejich spokojenost závisí na tom, jak vypadají.

Zajímavé je, že spor se točí téměř výhradně okolo žen. Do půli těla svlečený svalovec na plakátech nikoho nepohoršuje, stejně tak nikdo necpe na titulky časopisu dědky s pivním pupkem.

Výsledkem je tak, že stát se na jednou stranu snaží lidi donutit k zdravému životnímu stylu, ale zároveň likviduje společenský nátlak, který by tomu mohl dopomoci. Není pochyb, že člověk se nad sebou spíše zamyslí, když ho dobrý kamarád šťouchne do břicha s otázkou „nepřibral jsi?“, než když uvidí vládní billboard vyzývající ho, aby si dal jablko, a k tomu si přečte, že být tlustý je vlastně v pořádku. Koronavirus by mohl tento stav narušit.

 

18. května 2020