Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) vidí v řešení zhoršující se situace uvědomělý přístup každého jednotlivce. Jak ale ukazují dlouhodobě průzkumy, vláda má problémy s nedůvěrou občanů, která vede k nedodržování opatření, stále také dochází například k nenahlašování rizikových kontaktů či nízkému využívání práce z domova. Za rétoriku „je to na každém z nás“ se na vládu obratem snesla kritika, podle které bude mít přesně opačný efekt.

Jak ukázal nedávno uveřejněný výzkum z popudu Světové zdravotnické organizace (WHO), s příznaky covidu zůstává doma v Česku jen 46 procent lidí. Podle odborníků to může být důvod masivního šíření a neúspěšného zvládání pandemie. Podle 40 procent Čechů přijatá protiepidemická opatření zbytečně omezují jejich osobní svobodu.

Vládě podle průzkumu nevěří 76 procent lidí, ministerstvu zdravotnictví 66 procent. Naopak zdravotníkům přes 80 procent lidí důvěřuje. To podle Heleny Hnilicové z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty univerzity Karlovy vede paradoxně k tomu, že opatření dodržují méně a spoléhají se na pomoc zdravotnictví. Z přijatých opatření lidé nejméně omezují setkávání s rodinou a přáteli.

Podle průzkumu Život během pandemie měli tak lidé v lednu stále prakticky dvojnásobný počet podstatných kontaktů týdně oproti situaci v první vlně nákazy na jaře. „V druhé polovině ledna je míra kontaktů podobná jako na vrcholu podzimní vlny, tedy 13 až 14 blízkých kontaktů týdně a pět a půl delších bez roušky,“ uvádí výzkumníci.

Průzkum, který sleduje chování lidí během epidemie už od jejího začátku, ukazuje také dlouhodobě nízké využívání práce z domova či ochotu lidí nechat se testovat či hlásit kontakty. Ačkoliv podle dat Chytré karantény zvládají hygienici v poslední době oslovit skoro všechny pozitivně testované a jejich kontakty do 24 hodin, je za tím i to, že lidé v průměru stále hlásí méně než jeden rizikový kontakt.

Z dat tak vyplývá, že se otestovat nechává jen menšina lidí, kteří měli kontakt s nakaženým nebo měli typické příznaky jako je ztráta čichu a chuti. V prosinci a lednu z této skupiny prošla testováním jen čtvrtina až třetina. „Nižší ochota je obecně mezi pracujícími s nízkými příjmy a lidmi, kteří nemohou v karanténě na home office,“ uvedl sociolog Daniel Prokop. Práci z domova pak plně využívalo v lednu stále jen kolem 14 % zaměstnanců, potenciál je přitom až na 30 %, vyplývá z průzkumu.

„Symbolická rezignace státu“

Prokop patří mezi členy Národní ekonomické rady vlády (NERV), kteří kritizují změnu rétoriky ze strany ministerstva zdravotnictví. Členové NERV uvedli, že se jim mimo jiné nelíbí to, že zástupci ministerstva při představování blížícího se přehlcení zdravotnictví oznámili, že další opatření nemají smysl a „je to na každém z nás“. „I na základě sociologických dat se obáváme, že tato symbolická rezignace státu povede ve veřejnosti k akceptování představy, že s epidemií se přestalo bojovat, a tedy k rozvoji chování, které nebere ohled na ochranu zdraví spoluobčanů,“ napsali v dopise premiérovi Andreji Babišovi (ANO).

Je podle nich třeba komunikovat a realizovat smysluplná a ekonomicky efektivní opatření, která se stále nabízejí, jak podle řady odborníků, tak i na základě zahraničních zkušeností. Kromě možnosti plného uzavření společnosti v nejpostiženějších regionech, k takovým opatřením podle nich například patří zrychlené zavedení finanční motivace k sebeizolaci, a to nejen pro zaměstnance, ale i pro OSVČ nebo zavedení povinnosti testování na pracovištích. Pomoci by podle nich mohlo také odstranění finančních bariér v PCR testování. Například PCR test jedenkrát týdně zdarma, či alespoň proplácení pozitivního PCR a PCR realizovaného po oznámení v e-Roušce, sdělili.

Epidemie koronaviru v Česku je znovu na vzestupu. Druhý den po sobě přibylo víc než 10 000 nakažených za jeden den, rekordní je počet nemocných vyžadujících intenzivní péči. Laboratoře ve středu odhalily 10 813 případů, to je skoro o 1300 víc než ve stejný den minulého týdne, vyplývá z údajů ministerstva zdravotnictví.