Kauza Čapí hnízdo

Zpráva OLAF potvrzuje dotační podvod. Přečíst si ji může každý

Kauza Čapí hnízdo
Zpráva OLAF potvrzuje dotační podvod. Přečíst si ji může každý

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Dotační podvod, netransparentnost, zatajování informací i rodinných vazeb. Závěrečná zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) k vyšetřování farmy Čapí hnízdo potvrzuje závěry české policie o dotačním podvodu. Ve zprávě, kterou poprvé celou v redakčním překladu zveřejnil server Hospodářských novin a Aktuálně.cz, se píše o podezření na porušení českého národního práva i práva Evropské unie.

Servery vydavatelství Economia jako první vydaly celé znění velmi žádané závěrečné zprávy OLAF k vyšetřování Čapího hnízda. Nezveřejnily ale kompletní přílohy zprávy, pouze jejich seznam, které mají mít podle předchozích informací několik tisíc stran. Více jsme psali zde.

Třebaže je zpráva v Česku už více než tři týdny, žádná instituce ji dosud nezveřejnila. Ministerstvo financí na svém webu pouze publikovalo první tři odstavce průvodního dopisu, ve kterém se píše, že v projektu byly nesrovnalosti a že ho OLAF doporučuje kvůli porušení pravidel vyjmout z programů placených EU.

Zveřejněná závěrečná zpráva OLAF shrnuje informace o celé kauze, uvádí podmínky žádosti farmy o dotaci, výslechy svědků nebo vyjádření společnosti Imoba, pod kterou nyní Čapí hnízdo spadá. Dokument konstatuje, že se na farmu nemělo pohlížet jako na malý a střední podnik, ale naopak jako na firmu propojenou nebo partnerskou s holdingem Agrofert.

Zpráva detailně popisuje i to, jak se u farmy Čapí hnízdo vyvíjely vlastnické vztahy. Nejzávažnější zjištění, které dokument přináší, je, že současný premiér Andrej Babiš sám platil za akcie, které prodával své partnerce Monice Babišové a svým dvěma dětem Adrianě Bobekové a Andreji Babišovi mladšímu. Akcie se kupoval i Martin Herodes, bratr Moniky Babišové.

Co se píše ve zprávě OLAF?

Vyšetřovatelé OLAF dospěli k závěru, že zde byly rodinné vazby mezi vlastníky Čapího hnízda a Agrofertu a že společně přestavují jednu ekonomickou jednotku, že jsou propojené.

Žadatelé porušili zákon. „Za těchto okolností je OLAF názoru, že příprava a implementace tohoto projektu byla postižena četnými porušeními národních a evropských zákonů. (…)“. OLAF upozornil na dva paragrafy, podle nichž by možní pachatelé měli být stíháni. Konkrétně porušení paragrafů 212 a 260 českého trestního zákoníku. Paragraf 212 se týká dotačního podvodu a maximální sazba je zde deset let. Paragraf 260 se týká poškození finančních zájmů Evropské unie a i zde hrozí až desetileté odnětí svobody.

Ve zprávě je popisován také výslech předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, o jehož vydání spolu s Babišem policie žádá. „Pan Faltýnek si nevzpomínal ani na podrobnosti převodu akcií, který se uskutečnil v prosinci 2007, ani na emisi původních akcií společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s., když se stala akciovou společností 1. prosince 2007,“ píše se ve zprávě s tím, že „když odpovídal na otázky, buď tvrdil, že si nemůže vzpomenout nebo že odpověď na ně nezná“.

Hlavní vyšetřovací činnosti a výsledky:

Vyšetřovací činnosti OLAF zjistily vážná porušení pravidel při přípravě a realizaci dotčeného projektu, což představuje porušení četných ustanovení příslušné národní a unijní legislativy.

Konkrétně společnost příjemce, která obdržela dotaci určenou výhradně malým a středním podnikům, a velká společnost se jeví tak, že tyto dva podniky lze pokládat za „propojené“ v souladu s platnou legislativou vzhledem ke skutečnosti, že skrze společné jednání skupiny fyzických osob tvoří jeden ekonomický celek.

Dále zástupci příjemce dotace pro projekt poskytli nepravdivé informace a zatajili důležité informace před řídícím úřadem operačního programu, když podali svoji projektovou žádost a podepsali smlouvu o dotaci. Zatajené informace prokazují, že se příjemce nepotýkal se znevýhodněními, která jsou typická pro SME, a proto má Evropská komise právo v souladu s platnou legislativou takovému příjemci poskytnutí finanční podpory odmítnout.

Rozhodnutí předchozích vlastníků společnosti a následně akcionářů společnosti změnit právní formu společnosti na akciovou společnost a vydat takový typ akcií, který umožňoval jejich anonymní vlastnictví během celé doby realizace projektu, byly v rozporu s obecným principem transparentnosti, který se uplatňuje při nakládání s finančními zdroji EU. Následné změny vlastnictví akcií lze navíc pokládat za čin, který uměle vytvořil podmínky nutné pro získání výhody, která odporuje účelu příslušného práva EU.