V případě stavu nouze v plynárenství neví většina společností, jak vypadá krizový scénář, či zda by se je omezování ze strany státu nějak týkalo. A to za situace, kdy by omezení plynu primárně dopadlo zejména na průmysl a na firmy. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory, podle kterého si společnosti neumí ani představit škody, které by omezením vznikly. Možná plynová krize se začíná objevovat poté, co Rusko provedlo invazi na Ukrajinu, stále více omezuje dodávky do Evropy a zejména v současné době, kdy probíhá pravidelná oprava plynovodu Nord Stream 1. Ta má skončit 21. července a není jasné, zda se povede obnovit dodávku plynu v původní kapacitě.

Z pravidelné technické odstávky se totiž stala politická rozepře. Pomocí plynovodu Nord Stream 1 se přivádí plyn z Ruska do Německa. Každoročně probíhá desetidenní odstávka kvůli údržba turbín. Kvůli sankcím uvaleným na Rusko ze strany západních států však došlo ke zdržení opravy jedné z turbín v Kanadě. I když turbína nakonec byla vydána, tak ruská plynárenský společnost Gazprom uvedla, že nemůže zaručit bezproblémový provoz celého plynovodu.

Před tím varovala i německá vláda, že se může jednat o politicky motivovaný krok, kterým chce Rusko pouze vyvolat nejistotu a zvýšit už tak vysoké ceny plynu.

To vše by mělo negativní dopad zejména na Českou republiku, která je na zahraničních dodávkách plynu závislá. Jakékoliv obtíže u plynovodu Nord Stream 1 by tak znamenaly, že se bude muset řešit případné omezování dodávek. A to zejména u průmyslu. Firmy však podle průzkumu komory většinově netuší, co by to pro ně konkrétně znamenalo. „Více než tři pětiny podniků nemají dostatek informací, co by pro ně znamenalo, kdyby stát vyhlásil stav nouze v plynárenství a začal regulovat spotřebu plynu podle vyhlášky o stavu nouze v plynárenství,“ uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

Přitom odstavení či omezení dodávek plynu by poškodilo výrazně celou českou ekonomiku. Nejedná se totiž o vybraný segment průmyslu, kde je plyn hlavní komoditou jako u příkladu sklářství. „Téměř tři čtvrtiny firem využívají zemní plyn k vytápění firemních prostor, nejvíce v maloobchodě, cestovním ruchu a restauračních službách. Významná část firem jej ale používá také k výrobě produktů a služeb, což se týká zejména těch firem, které působí v restauračních službách a ve zpracovatelském průmyslu,“ řekl k průzkumu prezident komory Vladimír Dlouhý, podle kterého by tak úplné odstavení plynu fatálně dopadlo na více než čtvrtinu firem.

Případné neobnovení plynovodu Nord Stream 1 bude probírat také rada ministrů pro energetiku 26. července v Bruselu. Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) chce s ostatními ministry probrat, jak mají členské země zajistit svou energetickou bezpečnost a zejména před nadcházející zimou. V současné době má Česká republika v zásobnících okolo 73 procent plynu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) má však Česká republika v rámci spolupráce s ostatními evropskými zeměmi dostatečné zásoby pro domácnosti i pro firmy.