„Z maturity se stává fraška“. Povinná matematika rozděluje odborníky i politiky

„Z maturity se stává fraška“. Povinná matematika rozděluje odborníky i politiky

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Úleva pro humanitně orientované žáky, ale problém pro vysoké školy a později i pracovní trh, který očekává technicky vzdělané absolventy. Po desítkách let diskuzí jde povinná maturita z matematiky opět k ledu. Ministr školství Robert Plaga rozhodl, že nejprve musí přijít změna výuky a až poté bude moci být opět zavedena povinná maturita z matematiky pro všechny studenty středních škol.

Školy neumějí připravit studenty na maturitu a tak je třeba systémově proměnit výuku matematiky. Tak obhajuje Robert Plaga své rozhodnutí z minulého týdne, podle kterého se povinná zkouška z matematiky odsouvá na dalších osm až deset let. Podle něj by navíc těžké podmínky, které ve školách nyní panují, odradily příchod studentů do technických oborů. „Cesta musí být obrácená. Potřebujeme, aby se proměnila výuka matematiky a aby k tomu měli učitelé prostor,“ zdůvodnil Plaga své rozhodnutí na tiskové konferenci.

To však odsuzuje Asociace ředitelů gymnázií, podle které se stává ze státní maturity pouze fraška. „Chceme zvýšit kvalitu vzdělávání, zrušíme to, co žákům nejde? Písemky se budou opravovat na školách. Didaktický test bude jen jakýsi připouštěcí s hodnocením uspěl – neuspěl. Z maturitní zkoušky se stává fraška. Myšlenka, že se s reformou financování regionálního školství zlepší kvalita výuky matematiky, protože budeme moci víc hodin dělit a tím více procvičovat, je na školách nereálná. Nejsou totiž učitelé matematiky, kterých by bylo zapotřebí,“ řekla pro Echo24 předsedkyně asociace Renata Schejbalová.

Ta také upozorňuje, že ke změnám ve výuce došlo už v roce 2016 za ministryně školství Kateřiny Valachové. „Učební plány, ve kterých byl navýšen počet hodin výuky matematiky, jsou tuším platné od 1. září 2016. Změna učebních plánů byla provedena právě proto, aby se studenti všech oborů mohli připravit k maturitní zkoušce,“ dodala pro Echo24 Renata Schejbalová.

Oproti tomu se za ministra Plagu postavila Unie školských asociací, podle které by se zavedením povinné matematiky muselo dojít k redukci profilové části maturitní zkoušky ze stávajících tří na dvě. To by mělo platit kvůli faktu, že střední školy poskytují kromě všeobecného i odborné vzdělání. „Proto není s ohledem na kvalitu vzdělání vhodné tento rozsah redukovat. V případě zachování tří profilových zkoušek by byli žáci na odborných školách znevýhodněni oproti žákům na školám, které poskytují pouze všeobecné vzdělání. Také míra neúspěšnosti u maturitní zkoušky by se pravděpodobně zvýšila,“ řekl pro Echo24 předseda unie Jiří Zajíček, který v odložení vidí správný krok.

Maturita rozděluje ODS

Rozhodnutí ministra školství vyvolalo silnou odezvu i u politiků. Nejednotný názor panuje u nejsilnější opoziční Občanské demokratické strany. „Zrušení povinné maturity z matematiky je jedním z předzvěstí úpadku naší společnosti. Matematika učí myšlení, učí soustředěné práci a je potřebná, i když pak člověk v praxi žádné příklady neřeší. Je to chyba, která se nám vymstí,“ uvedl poslanec Jan Zahradník. K němu se pak připojil i ekonomický expert strany Jan Skopeček, podle kterého je maturitní zkouška z matematiky potřebná pro vyšší kvalitu vzdělání i pro konkurenceschopnost.

S odkladem ale souhlasí předseda strany Petr Fiala spolu s členem školského výboru Martinem Baxou. „Je to rozumný krok. Opakovaně říkám, že vzdělávací systém není na povinnou maturitu z matematiky ještě dostatečně připraven, nebyly provedeny potřebné změny ve výuce matematiky na řadě škol,“ řekl pro Echo24 Petr Fiala, který působil dva měsíce v roli ministra školství v Nečasově vládě.

Čas na reformu státní maturity

Baxa na rozhodnutí Plagy ocenil, že si osvojil opoziční návrh na odsunutí povinné maturity. „Sdílím názor pana ministra, že by měla být zachována volba mezi cizím jazykem a matematikou,“ řekl pro Echo24 Martin Baxa. Podle člena školského výboru je navíc vhodná doba na to, aby celá státní maturita prošla reformou. „V současné době se připravuje dlouhodobá strategie vzdělávání 2030+. Měli bychom se tak zaměřit, jak by v budoucnu měla maturita vypadat, protože i zkušenosti ze zahraničí ukazují, že různé typy zkoušek mají různé dopady. Myslím si, že je čas na reformu státní maturity. K tomu by však měla vést široká diskuze a k té je právě teď příležitost,“ řekl Baxa.

V tom se shoduje i s místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou (TOP 09), který je zároveň ředitelem Gymnázia Jana Keplera v Praze. „Já si osobně myslím, že během osmi až deseti let dojde ke změně systému maturit. Tento Rakousko-Uherský model už naprosto neodpovídá realitě a současnosti. Bude se směřovat k tomu, aby žáci tvořili a aby prokázali své schopnosti na projektech. Myslím si, že to k tomu bude směřovat. Možná je to ale i více přání než skutečnost,“ řekl Jiří Růžička.

I pro něj je odsunutí státní maturity z matematiky správným krokem, protože by výsledky ohrozily velké množství žáků. „Nyní je dobrovolná a přesto v ní propadá čtvrtina studentů. Pokud by byla povinná, počet by se daleko zvýšil. Znamenalo by to potom, že by se snížily požadavky na úroveň maturity, a to nechceme. Chceme, aby se matematika učila kvalitně, byla náročná a rozvíjela to, co rozvíjet má. Přeci nechceme abychom pouze připravovali žáky na zkoušku a učili se příklady z Bělouna z paměti,“ dodal Růžička.

28. srpna 2019