Důležitý rozsudek Nejvyššího správního soudu bude mít zásadní vliv na všechny firmy, které mají zkušenosti se zajišťovacími příkazy. Myslí si to daňový poradce Tomáš Goláň, který zároveň kandiduje v doplňovacích volbách do Senátu na Zlínsku. Finanční správa si v praxi nechávala zajištěné peníze i poté, co už firmě doměřila konkrétní daň. Soud nyní řekl, že se takto chovat neměla. Peníze má podle něj podnikům vracet a ponechat jim jejich zákonnou možnost se proti doměřené dani odvolat. 

Jak důležitý je toto rozsudek? V čem je jeho podstata?

Tento rozsudek bude mít zásadní dopad na všechny zajišťovací příkazy, u kterých byly zadrženy peníze a už byla stanovena daň. Ten princip je takový, že nejdříve vede finanční správa zjišťovací řízení, provádí dokazování, tedy dělá kontrolu, která skončí nějakým rozhodnutím – tím je platební výměr, případně dodatečný platební výměr. Proti němu se ale může podnikatel odvolat. Já jsem vždy tvrdil, že rozhodující je až rozhodnutí o odvolání platebního výměru. Ve své podstatě to znamená, že vy se odvoláte proti platebním výměrům a ty peníze mají být zaplaceny až v okamžiku, kdy vám odvolání zamítnou. Pak máte 15 dní na zaplacení.

Jak dlouho odvolací proces trvá?

Dle ustálené správní praxe na to má odvolací orgán půl roku, ale většinou to trvá rok. Tedy od skončení kontroly přibližně za rok má firma zaplatit, pokud u odvolání neuspěje. Ale mezi tím s těmi penězi disponuje.

A jakou roli tedy hraje zajišťovací příkaz?

V případě zajišťovacího příkazu se finanční správa snažila zákon vyložit tak, že platební výměr, který nahradil zajišťovací příkaz, je splatný okamžikem vydání. Ne až po tom odvolání. A tento rozsudek nyní říká, že to je špatně. Finanční správa tak bude muset všem firmám vracet peníze, které zajistila. Abych to vysvětlil, zajišťovací příkaz pozbývá platnosti stanovením daně. Zajišťovací příkaz je předběžné opatření. A přichází ve chvíli, kdy ti úředníci ještě nevědí, jakou daň bude muset firma zaplatit. Úředníci říkají: „My si, subjekte, myslíme, že ti doměříme 55 milionů, a že ty těch 55 milionů mít nebudeš, až ti je v budoucnu doměříme, protože hýbeš majetkem apod.  A proto ti dáváme zajišťovací příkaz teď.“ Tento zajišťovací příkaz se ruší ve chvíli, kdy finanční správa doměří už konkrétní výšku daně – už se nedomnívá, ale ví, že je to 55 milionů a má k dispozici odůvodnění.

A až do tohoto rozsudku to bylo tak, že v okamžiku, kdy finanční správa vydala platební výměr, přestal platit zajišťovací příkaz, ale peníze si stát nechal, protože tvrdil, že výměr je splatný okamžitě. A Nejvyšší správní soud nyní říká, že to finanční správa dělala špatně. Že si ty zadržené peníze nemůže hned nechat, ale že je musí firmě či podnikateli vrátit. Protože ta firma má právo se proti rozhodnutí odvolat a nemusí tu daň zaplatit do chvíle, než o tom rozhodne odvolací orgán. Stejně jako by tam žádný zajišťovací příkaz nebyl.

Dokážete říci, kolika firem se toto rozhodnutí dotkne? Tedy kolika firmám zadržovala peníze?

Všem firmám se zajišťovacími příkazy, které byly dříve vydány a pozbyly platnosti, protože už byla následně doměřena daň, peníze budou muset vrátit.

Budou se peníze vracet automaticky, nebo musí firmy žádat?

Já nemůžu říci, co udělá finanční správa. Pravděpodobně se bude tvářit, že se jich to netýká. Ale asi by si měly všechny firmy zažádat o vratitelný přeplatek. Měly by podat žádost, a pokud to nebude chtít finanční správa vrátit, tak to musí tomu subjektu zdůvodnit.