komentář Ondřeje Šmigola

Když sedm dětí není překážkou

komentář Ondřeje Šmigola
Když sedm dětí není překážkou

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Smrt americké soudkyně Nejvyššího soudu Ruth Baderové Ginsburgové vyvolala ohlasy i v Česku. Liberální ikona, o které byl natočen životopisný film i dokument, o jejím přátelství s konzervativním kolegou Antoninem Scaliou napsána opera, ve filmu Lego příběh 2 se objevila její animovaná verze. Nyní vzniká další soudcovská legenda. Amy Coneyová Barrettová, kterou prezident Donald Trump jmenoval na uvolněné místo, již vyvolává velké vášně na obou stranách rozdělené Ameriky.

Příběh obou žen ukazuje, jakých obřích změn doznala americká společnost v průběhu dvacátého století. Ruth Baderová Ginsburgová se narodila v roce 1933 do chudé židovské rodiny v Brooklynu. Díky svým schopnostem a své píli se dokázala prosadit v profesi, která byla stále doménou mužů. Nakonec se v roce 1993 stala teprve druhou ženou nominovanou do Nejvyššího soudu.

Amy Coneyová Barrettová je nejen federální soudkyní, ale také matkou sedmi dětí, z toho dvě jsou adoptované z Haiti a jedno mentálně postižené. Je upřímně věřící katoličkou. Podle všeho je to velmi sympatická žena, která je oblíbená i mezi liberálními kolegy.

To však nebrání demokratům, aby se ji pokusili reputačně zničit. Důvody pro to mají dva. Zaprvé mají pocti, že jim místo po Baderové Ginsburgové náleží. Neustále referují o jejím údajném posledním přání, aby její následovník nebyl jmenován, „dokud není instalován nový prezident“. Také stále neskousli fakt, že v roce 2016 jim republikáni nominaci do Nejvyššího soudu „ukradli“. Tehdy po smrti Scalii, deset měsíců před volbami, Barack Obama nominoval Merricka Garlanda. Republikány ovládaný Senát se odmítl nominací byť jen zabývat. Lídr republikánské většiny Mitch McConnell to tehdy zdůvodnil tím, že ve volebním roce se nepřísluší, aby byl kdokoliv schválen, rozhodnout mají voliči. Nyní se McConnell chystá procpat Coneyovou Barrettovou Senátem v rekordním čase. Pokrytecké? Určitě, ale kdyby na McConnellově místě byli demokraté, udělají naprosto to samé.

Druhým důvodem je strach o zvrácení asi nejdiskutovanějšího poválečného rozsudku Nejvyššího soudu. Řeč je o případu Roe vs. Wade, kterým v roce 1973 soud legalizoval umělé potraty v celých Spojených státech. Od té doby se liberálové bojí, že každý nový konzervativní soudce znamená konec rozhodnutí Roe vs. Wade. Pokud by tento rozsudek byl opravdu zrušen, neznamenalo by to zákaz potratů, jen by o nich mohly rozhodovat jednotlivé státy.

Útok na Coneyovou Barrettovou nepřátelská média vedou po dvou liniích. Zaprvé se ji snaží vykreslit jako nebezpečnou fundamentalistku. Magazín Newsweek publikoval článek, ve kterém se tvrdí, že křesťanská organizace People of Praise, kde je Coneyová Barrettová členkou, sloužila jako předloha pro dystopický román Příběh služebnice od Margaret Atwoodové. V něm se z USA stane teokracie a ženy jsou nuceny stát se sexuálními otrokyněmi. Zprávu po Newsweeku převzalo několik dalších médií, než byl časopis donucen přepsat ji kvůli řadě nepřesností. Web Politico zase publikoval článek s titulkem Proč náboženské názory Amy Coneyové Barrettové nejsou mimo diskusi, ve kterém rovněž útočí na People of Praise. Televize NBC zase publikovala na webu článek tvrdící, že Coneyová Barrettová a Barbara Logaová, která společné s ní byla považována za favoritku na Trumpovu nominaci, odporují odkazu Baderové Ginsburgové.

Druhá linie útoku je ještě bizarnější, totiž tvrzení, že adopce dvou haitských dětí je rasistická. Začal s tím Ibram X. Kendi, autor knihy Jak být antirasista, která se po nepokojích v létě stala bestsellerem. Ten tvrdil, že někteří bílí rodiče adoptují černé děti, aby je „zcivilizovali“ a použili je jako štít proti nařčením z rasismu a zároveň vytrhli z jejich přirozeného prostředí. Sám Kendi tvrdí, že nemá nutně na mysli Coneyovou Barrettovou, to však nebrání ostatním, aby ji na základě jeho argumentace označili za rasistku.

Je tu samozřejmě šance, že demokratičtí politici jsou rozumnější než jejich podporovatelé v médiích a nebudou se snažit Coneyovou Barrettovou reputačně zničit, ale půjdou po jejích názorech. Například zrušení Roe vs. Wade je mezi Američany nepopulární, celkem 77 % si myslí, že by rozsudek měl být zachován. Senátorka za Havaj Mazie Hironová již prohlásila, že je legitimní, aby náboženské názory Coneyové Barrettové byly prověřeny. To jistě 20 % Američanů, kteří jsou katolíci, potěší.

Coneyová Barrettová však představuje výzvu liberálním názorům ještě v jedné oblasti, která s Roe vs. Wade souvisí. Jako matka, která vychovala menší kmen a přitom nejspíše vystoupá až na samý vrchol své profese, naprosto popírá současný liberální étos. Povolení potratů je často prezentováno jako součást ženského „osvobození,“ kdy ženy se mohou odpoutat od neustálého rození dětí a být úspěšné ve vnějším světě. Více než dvě děti se tak pomalu stávají něčím podezřelým, více než tři si pořizují jen náboženští blázni. K tomu se ještě přidává environmentální hnutí, které vnímá děti hlavně jako tvůrce CO2. Pak se nesmíme divit takovým plakátům, které se objevily ve Vancouveru. Ty hlásají, že „nejmilejší dárek, který můžete dát svému prvorozenému, je nemít další děti“.

Coneyová Barrettová dokazuje, že můžete mít milující, šťastnou a obří rodinu a zároveň úspěšnou kariéru. Podobně jako Baderová Ginsburgová tak vyšlapává ženám novou cestu.

28. září 2020