Českou ekonomiku čeká letos největší pád po Španělsku, Itálii, Francii a Británii. Doplatíme na závislost na autech

Proč jsme pátou nejhůř zasaženou zemí na světě

Českou ekonomiku čeká letos největší pád po Španělsku, Itálii, Francii a Británii. Doplatíme na závislost na autech
Proč jsme pátou nejhůř zasaženou zemí na světě

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Když Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), sdružující třicet nejvyspělejších zemí světa, zveřejnila velkou studii mapující dopady koronavirového vypnutí ekonomiky, žebříček těch nejzasaženějších států vypadal na první pohled překvapivě.

Kopíroval na prvních příčkách pořadí států, které nejvíc zasáhla infekce. Měly v přepočtu na počet obyvatele nejvíc nakažených i obětí. Nejhorší vyhlídky ekonomického pádu má Španělsko, následované Francií, Itálií a Velkou Británií. Hned za nimi je ale země, která to co do počtu nakažených i obětí zvládla skoro nejlépe v Evropě. Česká republika. Až za námi jsou infekcí velmi silně postižená Belgie i Spojené státy. Daleko za námi Němci, kteří měli v přepočtu na obyvatele výrazně víc nakažených i obětí než my.

Zásah auty

Žebříček ekonomického zásahu ukazuje, jak velkou roli hrál stav jednotlivých zemí ve chvíli, kdy je koronavirové vypnutí ekonomiky zasáhlo. Ty, které měly vážný problém už před ním, dostaly výrazně větší rány. I přesto, že je infekce nezasáhla tolik jako jiné. Krize vždy nejhůř postihují ty slabé a nepřipravené. Přesně takhle finanční krize roku 2009 posunula na hranici státního bankrotu Maďarsko, které tehdy mělo obrovský chaos ve veřejných financích, nezřízeně se zadlužovalo. Lidé tam nevěřili vlastní měně, takže si masově půjčovali v eurech. Podobně dostal tvrdou ránu Island, kde banky nabobtnaly do rozměrů několikanásobně převyšujících výkon ekonomiky. Krize ty slabiny naplno odkryla a vyhrotila.

Naší slabinou se teď v koronavirovém vypnutí ukázala nezdravě silná závislost na automobilovém průmyslu. Ten mířil do útlumu už před vypnutím ekonomiky. Vypnutí ho vyhrotilo. Automobilová branže je a bude vedle cestování nejvíce zasaženým oborem. Ani ne proto, že by se přetrhaly globální dodavatelské řetězce. Spíš proto, že poptávka po nových autech se prudce propadla a hned tak se neoživí. Právě kvůli této závislosti jsme pátou nejhůř zasaženou zemí.

OECD ve své prognóze pracuje se dvěma scénáři. První, optimistický, počítá s tím, že svět už má koronavirové vypnutí ekonomiky za sebou. Pomalu se po izolacích a karanténách rozjíždí a žádné druhá vlna infekce nepřijde. Druhý, pesimistický, stojí naopak na předpokladu, že ještě letos do konce roku se druhá vlna infekce objeví. V optimistickém scénáři přijde letos ve většině zemí prudká recese. Už příští rok se z ní ale dostanou a ekonomika začne znovu růst. Ty obrovské ztráty z letošního zastavení ale hned tak nedožene. Na původní předkoronavirovou laťku se podle OECD většina států bude vracet minimálně pět let. V pesimistickém scénáři pokračuje hluboký pád ještě příští rok. Návrat k výkonu z časů před koronavirem by pak mohl trvat až deset let.

Česká ekonomika se v optimistickém scénáři letos propadne o 9,6 procenta. To znamená proti loňsku ztrátu 538 miliard korun. Při pesimistickém scénáři s druhou vlnou očekává OECD propad o 13,2 procenta. To je ztráta 740 miliard korun. Jsou to peníze, které si někdo nevydělá, protože nebude mít zakázky. Takže si toho pak i méně koupí, čímž zase připraví o zakázky někoho jiného. Ekonomický pád se tak dotkne milionů lidí.

Nejvíc zasažené Španělsko čeká v optimistickém scénáři pád o 11,1 procenta. V pesimistickém o 14,4 procenta. U všech sledovaných zemí včetně Česka jsou to nejhlubší propady přinejmenším od druhé světové války. Druhá nejzasaženější země, Francie, se v optimistickém scénáři propadá o 11,4 procenta, v pesimistickém o 14,1 procenta. Třetí nejhlubší pád čeká Itálii. V optimistickém scénáři o 11,3 procenta, v pesimistickém o 14 procent. Všechny tři země jižní Evropy dostávají z koronavirového vypnutí tvrdé rány souhrou řady slabin. Patřily k vůbec nejvíc zasaženým epidemií, v počtu nakažených i obětí. Všechny tři měly velmi tvrdé karantény a zákazy vycházení, které ochromovaly ekonomiku víc než jinde v Evropě. Třeba v Itálii se na několik týdnů úplně zastavil průmysl s výjimkou strategických podniků. To se u nás nestalo. Všechny tři země jsou navíc výrazně závislé na příjmech z cestování. A také je koronavirová krize nezastihla v nejlepší kondici. Italská ekonomika dlouhodobě stagnuje. Problémy má i řada bank. V zemi je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost. Velký problém najít práci mají především mladí lidé. Stagnující ekonomika a velké státní dluhy dlouhodobě brzdí i Francii. Španělsko dostalo tvrdou ránu už za krize eurozóny v roce 2010, ze které se probíralo jen velmi pomalu. Krize všechny tři státy zasáhla oslabené.

Čtvrtou nejvíce zasaženou zemí je Velká Británie. Tu zastihlo koronavirové vypnutí ve chvíli nejistoty, jak bude vypadat její odchod z Evropské unie a za jakých podmínek bude dál s Evropou obchodovat. Britská ekonomika se má v optimistickém scénáři propadnout o 11,5 procenta. V pesimistickém o 14 procent. Hned za Brity následujeme my.

Jako měřítko hloubky recese se dá použít průměr všech zemí OECD. Tady dosahuje v optimistickém scénáři pád 7,5 procenta. V pesimistickém s druhou vlnou 9,3 procenta. Náš hlavní obchodní partner, Německo, je v míře zásahu až na jedenadvacátém místě ze všech zemí OECD. Recese se tam očekává slabší, než je průměr. V optimistickém scénáři se největší evropská ekonomika propadne o 6,6 procenta. V pesimistickém o 8,8 procenta. To je v obou případech o polovinu menší propad než u nás. Německo je evropským centrem výroby aut. Přesto není na tomto jediném oboru zdaleka tak závislé jako my. Proto jeho pád nebude tak hluboký.

Spojené státy, které mají vůbec nejvíc nakažených i obětí na světě, jsou z celého OECD v míře zásahu až na třiadvacáté příčce. V optimistickém scénáři je čeká pád o 7,3 procenta. V pesimistickém o 8,5 procenta.

Výrazně menší zásah než nás postihne ostatní země střední Evropy. V počtu nakažených i obětí na tom byly podobně jako my. Z regionu dostanou druhý nejhorší ekonomický zásah hned po nás Slováci. V optimistickém scénáři se jim ekonomika letos propadne o 9,3 procenta. V pesimistickém o 11,1 procenta. Mají podobnou potíž jako my. Velkou závislost na automobilovém průmyslu. Maďarská ekonomika se v optimistickém scénáři propadá o 8 a v pesimistickém o 10 procent. Z visegrádské čtyřky jsou na tom nejlépe Poláci. V optimistickém scénáři jim padá ekonomika o 7,4 procenta. V pesimistickém o 9,5 procenta. V koronavirové krizi jsme se rádi srovnávali se sousedním Rakouskem, kde měla epidemie podobný průběh jako u nás. Ekonomické dopady tam ale budou podstatně jiné. Mírnější. V optimistickém scénáři se rakouská ekonomika propadá o 6,2, v pesimistickém o 7,5 procenta. Je to dáno tím, že jižní soused má podstatně pestřejší ekonomiku a není zdaleka tolik závislý na jediném oboru.

Proč to zvládly Jižní Korea a Dánsko

S velkou pozorností byla po celou dobu koronavirové krize sledovaná Skandinávie, kde sousední Dánsko a Švédsko zvolily výrazně odlišnou strategii. Zatímco Kodaň na začátku zavřela ekonomiku velmi rychle do přísné karantény, kterou ale začala jako první v Evropě velmi rychle uvolňovat, Stockholm jako jediný ke karanténě vůbec nesáhl. Nechal otevřené obchody, restaurace i část škol. OECD považuje Dánsko za zemi, jejíž ekonomika dostane vůbec nejmenší zásah z celé Evropy. V optimistickém scénáři se propadne o 5,8, v pesimistickém o 7,1 procenta. I Švédové ale vycházejí z koronakrize jako jedni z nejméně zasažených. Ekonomika se jim v optimistické variantě propadá o 6,7, v pesimistické o 7,8 procenta.

Kromě svých členů srovnávala OECD i všechny světové ekonomiky. I tady nám v hloubce pádu stále patří páté místo za Španěly, Francouzi, Italy a Brity. Daleko za námi je třeba i epidemií silně zasažená Brazílie. Ze světového srovnání ale hlavně vystupuje, jak asijské státy, kde epidemie koronaviru začala, zvládly karantény tak, že jejich ekonomiky budou podle ekonomů OECD výrazně méně zasažené než Evropa. Pověst země, která epidemii příkladně zvládla, získala v koronavirové krizi Jižní Korea. Ta je také vůbec nejméně zasažená ze všech sledovaných zemí. V optimistickém scénáři jí letos spadne ekonomika jen o 1,2 procenta, v pesimistickém o 2,5 procenta. Hned druhou nejméně zasaženou ekonomikou bude Čína, která přitom v kulminaci epidemie zavřela 760 milionů lidí, téměř polovinu svých obyvatel, do nějakého typu karantény. V optimistickém scénáři ji čeká pád o 2,6, v pesimistickém o 3,7 procenta.

OECD kromě hloubky recese předpovídá také obrovský růst státních dluhů. My budeme patřit kvůli hloubce recese k zemím, kde poroste nejrychleji. Jen za letošní rok by se měl zvýšit o 8 procent HDP. To znamená o 448 miliard korun. Na rozdíl od struktury ekonomiky tady ale máme výhodu. Koronavirová krize nás zastihla jako třetí nejméně zadluženou ekonomiku Evropy s veřejným dluhem na úrovni 31 procent HDP. V optimistickém scénáři by měl příští rok vzrůst na 39 procent. V pesimistickém na 40 a v roce 2021 až na 44 procent HDP. Stále ale zůstáváme jednou z nejméně zadlužených zemí Evropy. To je při velkých problémech se strukturou ekonomiky, které nás čekají, velká přednost. Můžeme si dovolit manévrovat lépe než jiní a neprohlubovat si recesi škrty v rozpočtu nebo zvyšováním daní.

Když už žádná druhá vlna nepřijde, měla by ekonomika už v příštím roce vzrůst o 7,1 procenta. Z krize se ale dostaneme, jen když se co nejrychleji dokážeme proměnit ze země závislé na jednom oboru v ekonomiku víc rakouského nebo švýcarského typu. Postavenou na vlastních atraktivních věcech, které tady dokážeme vymyslet, vyrobit a sami si dobře prodat. Takové země i za koronakrize dostávaly menší rány než subdodavatelské ekonomiky, k jakým stále patříme.

17. června 2020