V sobotu začalo astronomické jaro, počasí minulých dní ale příchod jara příliš nepřipomínalo. Podle meteorologů můžeme typické jarní počasí očekávat až od poloviny příštího týdne. V souvislosti s oteplováním předpovídá tentokrát pozitivní scénář vývoje epidemie evoluční biolog Jaroslav Flegr, který se stal výraznou osobností pandemie koronaviru v Česku, a který na sebe upoutal pozornost především svými temnými předpověďmi a radikálními návrhy na koronavirová opatření. Nyní by podle něj mělo nastat zpomalení šíření koronaviru o třetinu, ovšem pouze v případě, že se nebude rozvolňovat a současná opatření zaberou.

„Jestli Babiš ihned nerozvolní a nechá vyklesat počty nakažených na 1000 denně, aby mohlo fungovat trasování, tak jsme za vodou,“ napsal na svém twitteru Flegr. Na jeho příspěvek reagoval bývalý národní koordinátor testování na covid-19 Marián Hajdúch. Podle něj opatření již fungují. „Pane profesore, opatření fungují již teď a to hlavně dvě – respirátory místo roušek a prodloužení izolací a karantén,“ napsal Hajdúch.

Pane profesore, opatření fungují již teď a to hlavně dvě – respirátory místo roušek a prodloužení izolací a karantén…

— Marián Hajdúch (@marian_hajduch) March 20, 2021

V únoru bylo nařízeno nošení respirátorů v místech s vysokou koncentrací lidí, kde do té doby stačila jako ochrana dýchacích cest rouška, s tímto nařízením bylo rovněž zakázáno používání látkových roušek, které nebyly uznány jako dostatečná ochrana. Variantou pro nošení respirátorů bylo nošení dvou chirurgických roušek zároveň, to bylo ale od března zakázáno a za adekvátní ochranu dýchacích cest byly určeny pouze respirátory. Na konci února bylo také schváleno prodloužení karantény z deseti na čtrnáct dní z důvodu šíření nových mutací koronaviru. Čtrnáct dní trvala karanténa již v minulosti. Ke konci srpna loňského roku byla ale její doba zkrácena na dní deset. Průzkumy, na které se odvolávala vláda, totiž ukazovaly, že nakažení přestávají po deseti dnech být infekční.

S Hajdúchovým názorem na prodloužení karantény souhlasil i epidemiolog Rastislav Maďar, který je členem Mezioborové skupiny pro epidemické situace, která pod vedením epidemiologa Petra Smejkala vznikla minulý týden. Maďar považuje srpnové zkrácení karantény ze čtrnácti na deset dní za jednu z chyb při řešení této pandemie. „Bez dostatečného podložení daty se zdeformoval základní princip epidemiologie, že karanténa trvá max. inkubační dobu. Asi aby se ušetřilo. Bylo marné opakovat to dokola. Udělali si po svém,“ napsal na svém twitteru Maďar, který v minulém roce působil v čele pracovní skupiny ministra zdravotnictví pro uvolňování karanténních opatření.

Zkrácení karantény ze 14 na 10 dní v červenci bylo jednou z chyb při řešení této pandemie. Bez dostatečného podložení daty se zdeformoval základní princip epidemiologie, že karanténa trvá max. inkubační dobu. Asi aby se ušetřilo. Bylo marné opakovat to dokola. Udělali si po svém. https://t.co/Kgepbuf8bQ

— Rasti Madar (@RastiMadar) March 20, 2021

Od loňského března, kdy epidemie v Česku propukla, se prokazatelně nakazilo více jak 1,4 milionu lidí, více jak 24 000 z nich s covidem zemřelo. Podle dat ministerstva zdravotnictví je v zemi aktuálně více než 230 000 nakažených z nichž 8632 je hospitalizováno v nemocnicích. Jen do pátku zemřelo v souvislosti s koronavirem v tomto týdnu 878 lidí.