Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Litr Naturalu 95 stojí průměrně 43,51 koruny, litr nafty 45,32 korun. Nafta zdražuje rychleji, během 24 hodin vzrostla její cena o 1,17 korun, benzin zdražil za stejnou dobu o 74 haléřů. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005. Podle oslovených ekonomů by se cena pohonných hmot mohla vyšplhat i přes 55 korun za litr, v nejhorších případech i přes 60 korun.

Nejdražší benzin je v Libereckém kraji, litr tam stojí průměrně 43,88 koruny. Nejlevnější je v Karlovarském kraji, kde stojí 43,23 korun. Nejdražší nafta je v Pardubickém kraji, kde litr stojí v průměru 45,77 korun. Nejlevnější je naopak v Karlovarském kraji, kde stojí 44,95 koruny.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček uvedl, že astronomický růst cen pohonných hmot je důsledkem ropných šoků, které právě prožíváme. „Odhady renomovaných amerických bank předpokládají, že cena ropy vystoupá na 160 až 180 dolarům za barel. Při těchto cenách ropy, by se průměrné ceny pohonných hmot pohybovaly lehce nad hranicí 55 korun za litr,“ řekl Křeček. To by českou ekonomiku podle něj mohlo přiblížit ke scénáři stagflace, proto lze očekávat, že na situaci bude reagovat vláda. „Z těchto důvodů si myslím, že nedojdeme do situace, kdy by průměrné ceny pohonných hmot přesáhly hranici 60 korun za litr,“ uvedl Křeček.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se domnívá, že v nejhorším scénáři by ceny pohonných hmot mohly přesáhnout 65 korun. „To ale předpokládá plné embargo na ruskou ropu a také to, že Fialova vláda by proti vysokým cenám nijak nezasáhla, například snížením DPH. V nejlepším možném scénáři válka na Ukrajině rychle skončí a ceny pohonných hmot se díky zklidnění trhu ustálí kolem 45 korun za litr s vyhlídkou návratu ke 40 korunám do konce letošního roku, nebo dokonce lehce pod tuto úroveň,“ uvedl Kovanda.

Návrat ke 30 korunám za litr podle něj předpokládá jak ukončení války na Ukrajině, tak i citelné globální ekonomické ochlazení. „Tyto dvě věci ale zřejmě naráz nenastanou, neboť konec války by zřejmě vedl k opětovnému oživení globální ekonomiky,“ uvedl. Lidé svou spotřebu pohonných hmot podle něj omezí. „Ale to lze jen do jisté míry. Motoristé bude více šetřit, jezdit úsporněji, ale omezení spotřeby nebude takové, aby zmírnilo tlak na další růst cen,“ uvedl Kovanda.

Podle Křečka se na ceny pohonných hmot z loňského roku vrátíme, jakmile se na trzích sníží nejistota v souvislosti s válkou na Ukrajině a budou zabezpečeny dostatečné dodávky ropy do Evropy. Poptávka se nyní podle něj výrazně zvýšila, protože lidé panikaří a dělají si zásoby do kanystrů. „Je to podobné jako nakupování rýže a těstovin při první vlně pandemie. Následně budou lidé spotřebovávat vytvořené zásoby a poptávka po nákupu pohonných hmot klesne. Vysoké ceny u čerpacích stanic omezí využívání automobilové přepravy. Mnozí lidé však nebudou mít na výběr a budou muset vyšší ceny akceptovat,“ uvedl Křeček.

Vláda se má růstem cen pohonných hmot zabývat ve středu. Ministr práce a sociálních věci Marian Jurečka (KDU-ČSL) v neděli v České televizi uvedl, že ve hře jsou například stanovení nejvyšších možných cen, úpravy daně z přidané hodnoty (DPH) a spotřebních daní u klíčových produktů nebo nastavení nových slev na poplatníka.