Na nový stavební zákon se valí kritika, varuje i BIS. Babiš ho přitom označil za prioritu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Jako vládní prioritu označil dříve premiér Andrej Babiš rekodifikaci stavebního zákona. Z toho důvodu tlačil na ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou, aby byla novela co nejdříve hotová a schválená sněmovnou do roku 2021. Zákon v polovině dubna zamíří na vládu. Už nyní je však jasné, že sklízí kritiku ze všech stran. Vážné výhrady mají například Mezinárodní rady pro památky a sídla, Svaz měst a obcí, Česká svaz ochránců přírody či Bezpečností informační služba.
Stavební zákon, který vznikl na ministerstvu pro místní rozvoj ve spolupráci s Hospodářskou komorou, měl zefektivnit povolování staveb. V této kategorii se totiž Česko řadí k jedněm z nejhorších států na světě. V porovnání s ostatními zeměmi nám patří 127. příčka s průměrnou dobou 246 dní. Ke zlepšení mělo dojít zejména tím, že ministerstvo do zákona dalo fikci souhlasu. Pokud by se příslušný úřad nevyjádřil do 30 dnů, stavby by byla automaticky povolena.
Podle některých odborníků však fikce souhlasu může nahrávat korupci. Dalším problémem také je, že by se stavební úřady nově nemusely ohlížet na stanoviska jiných orgánů, veřejnosti či odborníků. Povolení určité stavby by totiž záviselo na rozhodnutí pracovníků stavebního úřadu. To například kritizují organizace Arnika, Greenpeace, Děti Země či Hnutí Duha. Před možnou korupcí varuje i BIS. „Navrhovaná povinnost odvolacího orgánu II. stupně vždy meritorně rozhodnout v sobě skrývá nebezpečí ohýbání systému a korupční riziko (nebude třeba korumpovat orgánů několik, ale postačí korumpovat pouze orgány odvolací).“
Český svaz ochránců přírody upozorňuje na to, že zákon popírá veřejné zájmy, jako jsou ochrana přírody či památková péče. Ke kritikům se přidali i odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů, kterým vadí právě fikce souhlasu. „Zásadně musíme odmítnout tu část návrhu, která předpokládá ‚automatické‘ povolení stavby v případě, že úřad nevydá povolení v závazné (naprosto nerealisticky krátké) lhůtě,“ uvedla ČMKOS v připomínkách.
V minulosti Andrej Babiš uvedl, že jde o prioritu vlády. Stavět by se díky tomuto zákonu mělo do jednoho roku. Podle Babiše práce na novele zákonu navíc šly velmi pomalu a prohlásil, že od ministerstva „očekával lepší výkon“.
To se však nelíbí České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, podle kterých je zákon příliš uspěchaný. „O změnu stavební legislativy usilujeme už delší dobu a jsme rádi, že byl věcný záměr předložen. Ale nelíbí se mi rychlost a zběsilost, s jakou je projednáván. Chtěli jsme, aby to bylo standardním způsobem. Není přece možné, aby na vypořádání připomínek byly dva až tři dny,“ řekl předseda komory Pavel Křeček. Podle něj se například občanský zákoník projednával devět let a není možné, aby se totální změny ve stavební legislativě udělaly prakticky během jednoho roku.
Zákon však nevadí pouze odborníků. Kritiku si Klára Dostálová vysloužila i od poslanců z klubu KDU-ČSL. „Nový stavební zákon rozhodně nezaručí deklarovaný cíl, neurychlí ani nezjednoduší stavební řízení. Nová legislativa by navíc celý proces stavebního řízení zneprůhlednila, jasně by tedy nahrávala korupci. Jediná možnost, jak celý proces zrychlit, je zavést pokuty pro úřady za nedodržení lhůt při rozhodování o povolování staveb,“ řekl poslanec Marian Jurečka.
Kritiku si vysloužil i od vedení hlavního města Prahy, kde je povolování staveb jedním z největších problémů. Návrh zákona podle radní Hany Marvanové má obsahovat silnější roli samosprávy či dořešení otázky dotčených orgánů a vlastnických práv. „Představa, že obec nebude mít vůbec žádný vliv ve stavebním řízení, je nesmysl. Ať má vliv jako každý jiný účastník a může se vyjádřit. Samozřejmě rozhodnutí pak udělá stavební úřad,“ řekla Marvanová.