Zemanův expertní tým varuje před terorismem a migrací, žádá ochranu hranic
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Poradní tým prezidenta Miloše Zemana se vyslovil pro zásadní posílení ochrany českých hranic, a to ve spolupráci s dalšími zeměmi Evropské unie. Na twitteru to po dnešním jednání expertního týmu, kterého se zúčastnili také ministři zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) a obrany Lubomír Metnar (za ANO), uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Tým podle něj identifikoval pro ČR dvě bezpečnostní rizika, a to migraci a terorismus.
„Expertní tým prezidenta republiky se na svém zasedání zabýval důsledky neúspěšné mise NATO v Afghánistánu. Identifikoval pro Českou republiku dvě bezpečnostní rizika, a to migrační a teroristické,“ uvedl mluvčí. „Vyslovil se pro zásadní posílení ochrany našich státních hranic, ve spolupráci s dalšími zeměmi EU,“ dodal.
Kulhánek na twitteru uvedl, že se s prezidentem a Metnarem shodli na realistickém pohledu na další vývoj v zemi. „Naše priority jsou především mírnit humanitární krizi, zabránit nelegální migraci a také boj terorismem,“ poznamenal.
Zeman v poslední době opakovaně kritizoval stažení aliance z Afghánistánu. Domnívá se, že Tálibán v Afghánistánu vytvoří teroristické centrum a obnoví se teroristické útoky po celém světě. Parlamentním listům v polovině srpna poté, co Tálibán obsadil celý Afghánistán, řekl, že USA odchodem z Afghánistánu ztratily prestiž světového lídra a NATO vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence, protože dramaticky selhalo. Stažení z Afghánistánu označil za zbabělost.
Prezident uvedl, že české obranné výdaje byly dosud motivovány spíše požadavky Severoatlantické aliance. „A tyto požadavky jsou zase motivovány přáním zahraničních zbrojařských firem, tak si myslím, že naše zbrojní výdaje by se nyní, když investovat do NATO je tak trochu vyhazováním peněz, měly soustředit na národní obranu, na národní akvizice,“ řekl Zeman v srpnu.
Česko by v žádném případě nemělo uznávat Tálibán, řekl Kulhánek
Česká republika by v žádném případě neměla uznávat vládu Tálibánu, nějakým způsobem s ním komunikovat ale bude potřeba. Před dnešním odletem na návštěvu Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie to řekl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Důležité je v rámci Evropské unie prosazovat k Tálibánu jednotný přístup, míní.
Tálibán v úterý oznámil složení dočasné vlády více než tři týdny poté, co se za odchodu zahraničních vojsk zmocnil kontroly nad Afghánistánem po rychlém kolapsu Západem podporované vlády. Podle EU není prozatímní vláda „inkluzivní“ a neodráží etnickou a náboženskou různorodost afghánské populace. Výhrady k novému kabinetu, který je tvořen pouze muži včetně lídrů Tálibánu z 90. let, vyjádřili i představitelé vlád Německa, Francie a Británie. Prohlášení Číny a Japonska byla méně kritická.
„Teď jsme v situaci, kdy Tálibán je novým pánem Afghánistánu. Mě to vůbec netěší, ale musíme akceptovat realitu, jaká je. Za Českou republiku říkám, v žádném případě neuznávejme Tálibán. Ale to, že nějakým způsobem bude potřeba komunikovat s Tálibánem, to je prostě zřejmé,“ uvedl ministr.
Česko podle Kulhánka rozhodně nebude v první linii vyjednávání s Tálibánem. „Ale z našeho pohledu je důležité, abychom v rámci Evropské unie prosazovali jednotný přístup k Tálibánu,“ uvedl. Komunikovat se s ním musí například o humanitární pomoci nebo migraci, míní. „Chceme řešit migraci v regionu, rozhodně nechceme, aby migrace z Afghánistánu se dostala do Evropy,“ dodal šéf diplomacie.
„Je nutné posuzovat Tálibán na základě toho, co dělá, ne toho, co říká. Myslím, že ještě budeme muset hodně posuzovat to, jakým způsobem se nová vláda bude chovat ke svým lidem,“ doplnil Kulhánek.
Před odletem ministr připomněl, že jeho resort vládě navrhuje poskytnout 45 milionů korun na humanitární pomoc a na dary pro mezinárodní organizace působící v Afghánistánu. Ministerstvo na to chce přesunout 40 milionů, které vláda v červenci schválila na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. Dalších pět milionů korun resort poskytne ze svého rozpočtu.