Masaryk na koni, Kubelík nikde

Masaryk na koni, Kubelík nikde

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Letošní sté výročí obnovení české státnosti se nabízí jako vhodná příležitost k rekapitulování klikaté cesty, již naše společnost prošla od Masaryka s Kramářem až po Zemana s Babišem. Dají se důležité události politické, kulturní, vědecké, sportovní a jiné, často kuriózní, poutavě vyložit také dětem? Ano, je to možné, dokonce nutné. Takových pokusů se asi objeví víc. V knize Po stopách stoleté dámy nabídla nyní své pojetí Lenka Pecharová, a to za pomoci svižných ilustrací Lukáše Fibricha.

Autorka zvolila důvtipný podtitul: Naše země 1918–2018. V tomto tvaru není jasné, v jakém čísle tu slovo „země“ stojí, snad v jednotném, snad v množném. Jisté je, že Masarykem založené Československo existovalo sotva dvacet let, dál už to bylo něco jiného, navíc vždy menšího. „Jeho“ stát se stovky nedočkal; jak by to vypadalo, kdyby snad ano, můžeme si pod prvorepublikovou vlajkou leda představovat. K Masarykovi se však budeme hlásit (i Miloš Zeman a Andrej Babiš to dělají a letos asi udělají hlasitěji než jindy) jako k nositeli idejí a myšlenek, které dostala před sto lety samostatná republika do vínku. I paní Pecharová věnuje slavnému hodonínskému rodákovi větší pozornost než komukoli jinému z politiků, připomíná všechny jeho děti, dokonce dceru Eleonoru, která zemřela v kojeneckém věku; jmenuje i potomky Masarykovy vnučky Herberty, aktuálně v chlapeckých letech (nar. 2005, 2006), hochy pozoruhodné právě jen rodinným původem, sotva zatím něčím jiným. To je luxus – v knize, v níž není zmínky například o Rafaelu Kubelíkovi nebo Martině Navrátilové.

Postupuje se tady chronologicky, každý rok je charakterizován nějakými událostmi, jen letem světem, většinou se vše (i s ilustrací) vejde na jednu až dvě tiskové strany, výjimečně na tři (1918, 1919, 1939, 1942, 1945, 1968, 1989). Výklad je odlehčen anekdotami a hádankami, v některých případech snad dobovými (1950: „Obyčejný špendlík si s kamarádem vypráví politické vtipy. Najednou se vyděsí: ,Bacha, tamhle jde zavírací!‘“).

Paní Pecharová žádný letopočet nevynechala, a tak občas musela vařit z vody, zvláště v časech, kdy se tu žilo pod normalizačním šturcem. Například rok 1974 charakterizuje otevřením první linky pražského metra a vydáním knížky Václava Čtvrtka Pohádky z mechu a kapradí. Ale možná má pravdu, v tom roce se v Československu opravdu asi nic důležitějšího nepřihodilo.

Jako spolehlivou oporu pro výklad si autorka vybrala literaturu, vzpomněla si na Basse, Čapky, Foglara, Haška, Hrabala, Poláčka, Seiferta, Škvoreckého, Vaculíka a další, ne už na Kunderu nebo Vančuru, ač druhý z nich je autorem snad dodnes u dětí oblíbeného vyprávění Kubula a Kuba Kubikula, překvapivě pominut je i Ondřej Sekora, autor Ferdy Mravence. Zjevně přeceněna je tvorba Jiřího Žáčka, ten prý v roce 1978 svou Aprílovou školou odstartoval „báječnou lavinu další tvorby“. Vodňanského ani Fryntu paní Pecharová pravděpodobně nezná, a pokud ano, rozhodla se jim vstup na stránky své knihy odepřít.

Je dobrým zvykem dávat práce tohoto typu lektorovat, tady se to zřejmě nestalo, a tak v textu zůstaly chyby věcné („S příchodem Rudé armády do hlavního města ČSR 8. května končí 2. světová válka“ – zde jsou omyly hned dva; o Škvoreckém nepřesně: „Do Ameriky odjel původně přednášet, avšak po obsazení vlasti Sovětským svazem se tam rozhodl zůstat“; název „Státní tajná bezpečnost“ si autorka vymyslela; Milenci v texaskách je prý „první československý muzikál“, tady je míněn film Starci na chmelu, v němž se uvedená píseň zpívá; 1979: „všichni naši dosavadní prezidenti strávili jistý čas za mřížemi“ – ano?), nemluvě o lapsech jazykových, ale těm říkejme eufemisticky překlepy („Mnichovský diktát“, „Válka s mloky“, autorka prý „absolvovala… Pedagogickou fakulty...“ atd.).

Škoda. Je docela dobrý nápad připomenout dětem i to, na co ve vlastivědě či v dějepise stěží narazily, třeba vznik stavebnice Merkur, přesun mosteckého kostela nebo dvacetinásobné mistry světa ve sportu tak bizarním, jako je kolová.                  

Lenka Pecharová: Po stopách stoleté dámy. Naše země 1918–2018. Ilustroval Lukáš Fibrich. Portál 2018, 181 str.

Obálka knihy Po stopách stoleté dámy. - Foto: archiv

   

Jaromír Slomek

19. března 2018