Desetitisíce dětí a jejich rodin zažívají minimálně krátkodobý návrat ke školnímu lockdownu. Zbytečné výpadky ve výuce mohou pro děti i stát znamenat nemalé následky do budoucna, vláda proto čelila v minulém roce a půl ostré kritice za svou politiku dlouhodobé izolace žáků a studentů. Jak ovšem ukazují data hygienických stanic, situace se nyní pro mnohé začíná opakovat.

V karanténách končí kvůli zlomku pozitivních dětí či zaměstnanců další tisíce žáků a studentů. V krajích dochází k uzavírání škol či celých tříd, v dalších případech pak školám činí potíže zajistit v podobných podmínkách výuku.

Přitom už i krátkodobý výpadek může podle odborníků přinést dopady do budoucího života dětí, v konečném důsledku i veřejných rozpočtů. Podle dřívější studie ekonomů z Institutu demokracie a ekonomické analýzy (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI může přijít průměrný český žák za každý týden úplné výluky ve vzdělání za svůj produktivní život o 35 000 korun hrubého příjmu v důsledku snížené produktivity práce, plně výpadky nenahradí ani distanční výuka.

Po minulém školním roce, kdy vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) držela školy zavřené nejdéle v Evropě, se tak pro značnou část dětí výpadek ve studiu ještě dále prohlubuje. Desetitisíce jich končí v karanténách, ke kterým se na některých školách nyní přidalo i na poslední chvíli ohlášené ředitelské volno před podzimními prázdninami. To znamená nejen dopady do výuky dětí, ale i do rozpočtů rodičů, pokud musí zejména s menšími dětmi zůstávat doma a přicházet tak o část příjmů.

Například ve Středočeském kraji bylo v minulém týdnu 617 pozitivních žáků a studentů, v karanténách však bylo téměř 8 500 dětí. Pozitivních pedagogů pak bylo 81, v karanténě jich skončilo přes dvě stě. Celkem krajská hygiena zachytila koronavirus na 294 školách ve všech stupních vzdělávání. „V případě 64 škol můžeme hovořit o ohnisku (vyskytly se tam více než 3 případy),“ uvedla pro deník Echo24 mluvčí středočeských hygieniků Dana Šalamunová.

Podobná situace je pak například v Moravskoslezském kraji. Podle informací, které deníku Echo24 poskytl mluvčí hygieniků Aleš Kotrla, bylo k pátku v karanténě kolem pěti set tříd mateřských, základních a středních škol. Celkem tak hygienici do karantén poslali přes osm tisíc dětí.

Děti však v tomto týdnu domů neposlaly pouze karantény, kvůli zhoršující se situaci vyzvaly některé krajské hygieny, ale například i vedení Prahy ředitele škol k vyhlášení ředitelského volna před podzimní prázdniny. V Praze tak kvůli covidu nařídilo na pondělí a úterý ředitelské volno 40 procent základních a 60 procent středních škol.

Podobně k tomu došlo i v řadě škol právě v Moravskoslezském kraji. Někteří ředitelé však byli proti. Například v Orlové na Karvinsku se ředitelé s městem shodli, že ředitelské volno nevyhlásí. Poukazovali na to, že rychlé rozhodnutí způsobí problémy rodičům, kteří budou nuceni dětem zajistit hlídání. Podobně se rozhodli i v některých obcích či dalších městech.

Vláda po kritice kvůli situaci na školách přikročila ke zkrácení karantén. Místo dosavadních čtrnácti dní tak od pondělí ministerstvo umožnilo ukončit karanténu po týdnu. Podmínkou je negativní PCR test mezi pátým a sedmým dnem. Padají však i další návrhy, jak situaci řešit. Pražský radní Vít Šimral (Piráti) v pondělí uvedl, že chce vedení Prahy jednat s ministerstvy a hygienou a Asociací krajů o tzv. „žloutenkové“ karanténě. To by znamenalo, že třída v karanténě by měla zahájení výuky a přestávky v jiné časy než zbylé třídy.

V pondělí pak rozhodla také o tom, že se neočkovaní žáci v osmi okresech s nejhorší epidemickou situací v zemi budou 1. a 8. listopadu testovat na covid-19. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se to dotkne asi 165 000 žáků. Pokud se neočkovaní žáci odmítnou testovat a nebudou mít ani doklad o prodělání nemoci v posledním půl roce, budou muset při výuce nosit roušku, doplnil po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Vláda také schválila to, že od listopadu budou muset neočkovaní učitelé nosit při výuce respirátory.