Členové expertní iniciativy KoroNERV-20 kritizují stav veřejných financí. Připravovaný státní rozpočet se podle nich vymyká „jakémukoli racionálnímu chápání a parametrům přiměřenosti, že zavdává důvodné příčiny k obavám o možnosti vrátit po letech 2020 a 2021 veřejné rozpočty pod kontrolu v celé následující dekádě“. Upozorňují také na 66 tisíc státních úředníků a doporučují vládě, aby na ně snížila výdaje. Ekonomové upozornili na to, že průměrný měsíční plat ve státním sektoru převyšuje o 4 tisíce korun mzdy v soukromém sektoru.

Podle KoroNERVu není rozpočet na příští rok opřený o makroekonomickou predikci, respektive scénáře, které by odpovídaly i možným epidemiologickým vývojům. Zástupci této občanské iniciativy zároveň tvrdí, že postrádají věrohodný fiskální výhled.

Upozorňují, že je tím způsobována nedůvěra vůči trhům a věřitelům. „Rozpočet nepracuje dostatečně se všemi možnými zdroji, které ve veřejných rozpočtech či pro veřejné rozpočty přicházejí v úvahu,“ uvedl KoroNERV-20 „To vše působí velmi nedůvěryhodně ve vztahu k trhům, tedy věřitelům, od nichž si chce vláda půjčit přes 800 miliard korun za dva roky (což je čtyřikrát více než dosud největší zaznamenaný schodek země v roce 2009),“ sdělil KoroNERV v tiskové zprávě.

„Zdá se tedy, že poprvé v novodobých dějinách skutečný rozpočet nemáme a nemáme ani skutečného ministra, který by byl jeho věrohodným obhájcem, garantem a důvěryhodnou tváří. Máme mnoho dobrých důvodů si myslet, že rozpočet je nejhorším od roku 1990,“ řekl jeden z členů KoroNERV-20, ekonom Mojmír Hampl.

Výdaje na úředníky

Jak členové KoroNERVu zmiňují, současná doba skýtá plno nejistot. Není jasné kdy a zda bude k dispozici účinná vakcína na covid-19 a také, jakým tempem se v příštích měsících virus bude šířit. „Z mnoha důvodů se nemůžeme spolehnout na zahraniční poptávku, fondy EU mohou být jen částečnou pomocí, navíc ne příliš rychle. Musíme se tedy spolehnout zejména na domácí fiskální impulsy,“ uvedl KoroNERV-20.

„V ekonomii i ekonomice jsou zdroje konečné, tedy i u fiskálních výdajů musíme počítat dnes a počítat s počítáním v budoucnu. Rozpočtové orgie nejsou ani vhodné a ani slušné,“ poznamenal ekonom Radim Dohnal.

KoroNERV-20 rovněž tvrdí, že je přípravě nového státního rozpočtu věnována malá pozornost. Upozorňuje také na státní úředníky, kteří pandemií nebyli příliš dotčeni. „Rozpočet se velmi málo snaží redukovat výdaje na 66 tisíc státních úředníků. Ti byli krizí zasaženi zcela okrajově a je třeba řešit rostoucí problém trhu práce, kdy průměrný měsíční plat ve státním sektoru je již o 4 tisíce Kč vyšší než mzda než v soukromém,“ uvedli zástupci občanské iniciativy.

„Schodek rozpočtu by neměl překročit 4 % HDP. Jen zodpovědným přístupem, respektováním pravidel rozpočtové brzdy, využitím makroekonomické predikce od MF ČR či jiné instituce se vyhneme zhoršení ratingu, zdražení obsluhy státního dluhu a dalšího vytěsňování soukromých investic a soukromé spotřeby mnohdy zbytečnými investicemi a spotřebou vládní. I v případě přípravy státního rozpočtu a veřejných financí by jistě pomohlo inspirovat se v Německu,“ uvedli exministr Ivan Pilný (ANO), a ekonomové Mojmír Hampl, Radim Dohnal, Miroslav Tym a Jiří Nekovář, kteří prohlášení za KoroNERV-20 připravili.

Tvorba státního rozpočtu by podle členů iniciativy KoroNERV-20 měla probíhat na základě:

KoroNERV-20 vznikl jako svépomocná neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března 2020. Primárním cílem je zmenšit dopady pandemie covid-19 na českou ekonomiku.