Důchody se od ledna zvednou v průměru o 597 korun, tedy o 4,7 procenta. Všichni lidé, kteří pobírají starobní, invalidní a pozůstalostní penzi, k tomu dostanou ale ještě 300 korun měsíčně. Průměrný důchod se tak zvedne téměř o 900 korun. Vyplývá to z podkladů k vládnímu nařízení o zvyšování penzí, které na svém webu zveřejnila vláda. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplácela v červnu 2,4 milionu starobních, 421 900 invalidních a 68.100 pozůstalostních penzí. Nějaký důchod tak pobírá 2,9 milionu lidí.

Vučić navštívil v neděli srbskou menšinu žijící v Kosovu a během svého hlavního projevu k přítomným vyzval k míru a usmíření s kosovskými Albánci, zároveň ale pochválil Miloševiče. „Milošević byl velký srbský vůdce, jehož úmysly byly ty nejlepší, nicméně výsledky byly velmi slabé,“ uvedl současný srbský prezident, který byl v roce 1999 Miloševičovým ministrem informací. „Ne protože to tak chtěl, ale protože naše přání byla nerealistická, když jsme opomněli a podcenili zájmy a touhy ostatních národů,“ dodal.

Podle kosovského prezidenta Hashima Thaçiho je vychvalování Miloševiče provokací. „Slyšeli jsme slova o míru, porozumění a dobrých sousedských vztazích,“ uvedl Thaçi. „Rovněž jsme ale slyšeli chválu Miloševiče a jeho generálů. Tyto dvě věci k sobě nepatří,“ dodal. I ostatní kosovští vůdci Vučiče kritizovali s tím, že svou řečí dal jasně najevo, že má v úmyslu pokračovat v politice Slobodana Miloševiče. Evropská unie by to podle nich měla jasně odsoudit.

Někdejší srbský a jugoslávský prezident Slobodan Milošević, kterému je připisována hlavní role při rozdmýchávání nacionalistických vášní a rozpoutání několika válek, zemřel v průběhu procesu před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu. U moci se Milošević udržel do podzimu 2000. Následující rok jej srbská vláda vydala ICTY, kde byl souzen pro genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Rozsudku se ale nedočkal; zemřel v březnu 2006 na selhání srdce ve věku 64 let.

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku před deseti lety. Bělehrad ji ale nikdy neuznal a snaží si zachovat vliv zejména na severu země, kde žije srbská menšina. Kosovo jako nezávislý stát nicméně uznalo více než 100 zemí včetně České republiky.

Normalizace vztahů mezi Kosovem a Srbskem je důležitým předpokladem pro členství obou států v Evropské unii.