PRESTIŽNÍ CENA

Nobelovu cenu za mír si rozdělí běloruský právník a organizace z Ruska a Ukrajiny

PRESTIŽNÍ CENA
Nobelovu cenu za mír si rozdělí běloruský právník a organizace z Ruska a Ukrajiny

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Letošní Nobelova cena za mír byla udělena obhájci lidských práv Alesi Bjaljackému z Běloruska, ruské lidskoprávní organizaci Memorial a ukrajinské lidskoprávní organizaci Centrum pro občanské svobody.

Bjaljacki byl jedním z iniciátorů demokratického hnutí, které vzniklo v Bělorusku v polovině 80. let. Svůj život zasvětil prosazování demokracie a mírového rozvoje ve své vlasti. Mimo jiné založil v roce 1996 organizaci Viasna (Jaro), která reagovala na kontroverzní ústavní dodatky, jež daly prezidentovi diktátorské pravomoci a které vyvolaly rozsáhlé demonstrace, uvádí komise na svých stránkách.

Viasna poskytovala podporu vězněným demonstrantům a jejich rodinám. V následujících letech se Viasna vyvinula v široce založenou organizaci pro lidská práva, která dokumentovala a protestovala proti mučení politických vězňů ze strany úřadů.

V září 2013 byl vyhlášen historicky prvním držitelem mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva, kterou společně uděluje Rada Evropy, Nadace Charty 77 a Knihovna Václava Havla.

Lidskoprávní organizace Memorial byla založena v roce 1987 aktivisty za lidská práva v bývalém Sovětském svazu, kteří chtěli zajistit, aby oběti útlaku komunistického režimu nebyly nikdy zapomenuty. Mezi zakladateli byli nositel Nobelovy ceny míru Andrej Sacharov a obhájkyně lidských práv Světlana Gannuškinová. Memorial vychází z myšlenky, že konfrontace se zločiny minulosti je zásadní pro prevenci nových zločinů.

Po rozpadu Sovětského svazu se Memorial stal největší organizací na ochranu lidských práv v Rusku. Kromě toho, že Memorial zřídil dokumentační centrum obětí stalinské éry, shromažďoval a systematizoval informace o politickém útlaku a porušování lidských práv v Rusku. Memorial se stal nejvýznamnějším zdrojem informací o politických vězních v ruských vazebních zařízeních. Organizace stála také v čele snah o boj proti militarismu a prosazování lidských práv a vlády založené na zásadách právního státu.

Centrum pro občanské svobody bylo založeno v Kyjevě v roce 2007 za účelem podpory lidských práv a demokracie na Ukrajině. Centrum se zasazuje o posílení ukrajinské občanské společnosti a vyvíjí tlak na úřady, aby se Ukrajina stala plnohodnotnou demokracií. Aby se Ukrajina stala právním státem, Centrum pro občanské svobody se aktivně zasazovalo o to, aby se Ukrajina stala členem Mezinárodního trestního soudu.

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se Centrum pro občanské svobody zapojilo do úsilí o identifikaci a zdokumentování ruských válečných zločinů proti ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu. Ve spolupráci s mezinárodními partnery hraje centrum průkopnickou roli s cílem pohnat viníky k odpovědnosti za jejich zločiny.

Loňskou cenu dostali za boj za svobodu slova filipínská novinářka Maria Ressaová a spoluzakladatel ruského listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov, který patří mezi kritiky prezidenta Vladimira Putina.

 

jkr