DAŇOVÁ OPTIMALIZACE?

Německá pobočka Agrofertu zaplatila „svému“ Čapímu hnízdu za reklamu miliony

DAŇOVÁ OPTIMALIZACE?
Německá pobočka Agrofertu zaplatila „svému“ Čapímu hnízdu za reklamu miliony

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Dceřiná společnost Agrofertu v Německu zaplatila farmě Čapí hnízdo v roce 2012 téměř 9 milionů korun za reklamu. A to ačkoliv farma měla podnikat v pohostinství a stravování, nikoli reklamě. V podnikaní přitom platí za obecně známe, že přes výdaje na reklamu se dají zvyšovat náklady ve firemním účetnictví a tím snižovat daně z příjmu. Že si měl holding u farmy objednávat reklamu za stovky miliony, zjistily už dříve Hospodářské noviny.

Server Echo24 má smlouvu mezi Agrofert Deutschland a Farmou Čapí hnízdo z konce roku 2011. Němci si u rekreačního areálu v Olbramovicích objednali zajištění reklamy a podporu marketingu během celého roku 2012. Smlouva je uzavřena na částku 350 tisíc euro, což dle kurzu v té době vycházelo v přepočtu asi na 8,75 milionu korun.

Server Echo24 se na smlouvu mezi dceřinou společností Agrofertu v Německu a Farmou Čapí hnízdo zeptal tiskového mluvčího holdingu Agrofert. Ten je zároveň tiskovým mluvčím společnosti Imoba, která vlastní farmu. Ten ale ani přes urgence neodpověděl.

O objednávání reklamy Agrofertem u farmy Čapí hnízdo informovaly v lednu Hospodářské noviny (HN) s tím, že tak mohla farma pomáhat holdingu šetřit na daních. Zároveň díky tomu byla farma Čapí hnízdo schopna splácet úvěr. Jednat se přitom mělo o 280 milionů, které byly vyúčtovány v letech 2009 až 2013.

Smlouva mezi německou dcerou a farmou tak představuje zlomek objednané reklamy. Přináší ale popis toho, co měla farma za miliony od Agrofertu dělat. Imoba ani Agrofert totiž nechtěly HN říci, o jaké konkrétní služby šlo.

Za co Agrofert platil?

Propagace měla podle smlouvy zahrnovat instalaci reklamních nosičů s logem objednatele na Čapím hnízdě a v jeho okolí, rozvoj a udržování fungujících webových stránek v českém jazyce s popisem ekonomické a obchodní činnosti objednatele, zhotovení různých tiskovin v různých formátech s firemním logem Agrofertu, promítání firemního loga do televizní reklamy v areálu Čapího hnízda. Zároveň měla farma poskytovat prostory a organizovat akce za účelem poradenství potenciálním zákazníkům a během nich instalovat stojany s informačními brožurami Agrofertu.

Reklama přitom bývá využívána k daňové optimalizaci, a proto se na ni také finanční správa zaměřuje. „Reklama je vždy ze strany finanční správy u každého subjektu podrobována velmi pečlivému přezkumu. Každý kontrolovaný subjekt jistě může ze své zkušenosti potvrdit, že se jedná o pravé důkazní peklo, chce-li reklamu obhájit,“ vysvětlil pro server Echo24 daňový expert David Hubal z Unie daňových poplatníků.

Správce daně podle něj nejprve zkoumá fakticitu plnění, tedy zda plnění není smyšlené, či zda sice nějaké plnění poskytnuto bylo, ale nedává smysl a slouží jako zástěrka pro nezákonné snížení základu daně. Dále zkoumá, zda výdaje za reklamu mohly sloužit a skutečně sloužily k rozvoji podnikání konkrétního subjektu.

Podle HN přitom tvořily příjmy z reklamy asi 83 procentech celkových tržeb Čapího hnízda. Jenže farma Čapí hnízdo se oficiálně reklamou nezabývá, její hlavní činností má být poskytování pohostinských a stravovacích služeb. To také uvedla v žádosti o evropskou dotaci. Farma, která tedy měla sloužit jako rekreační areál, stavěla své podnikání na reklamě s Agrofertem, nikoliv na pohostinství.

Společnost Imoba, která je nástupnickou firmou Čapího hnízdo, vysoký podíl reklamy tehdy HN zdůvodnila tím, že se musela v období ekonomické krize uchýlit k alternativním zdrojům příjmů. V loňském vyjádření pro OLAF dokonce firma uvedla, že jinak by farma mohla zkrachovat.

Farma v té době přitom vystupovala jako nezávislá malá společnost, která nemá z Agrofertem nic společného. Ve skutečnosti byla ale z holdingem provázaná. Díky tomu také podle závěrů české policie i vyšetřovatelů z Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) měla získat neoprávněně téměř padesátimilionovou dotaci pro malé a střední podniky. Pokud jsou tedy závěry policie i OLAF správné, Agrofert si objednával reklamu u podniku ze skupiny.

Kvůli kauze je trestně stíhaný šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který v té době Agrofert vlastnil a ovládal (nyní ho má „uklizený“ ve svěřenském fondu), ale také jeho manželka Monika, jeho dvě dospělé děti nebo jeho spolustraník Jaroslav Faltýnek.