Dceřiná společnost Agrofertu v Německu zaplatila farmě Čapí hnízdo v roce 2012 téměř 9 milionů korun za reklamu. A to ačkoliv farma měla podnikat v pohostinství a stravování, nikoli reklamě. V podnikaní přitom platí za obecně známe, že přes výdaje na reklamu se dají zvyšovat náklady ve firemním účetnictví a tím snižovat daně z příjmu. Že si měl holding u farmy objednávat reklamu za stovky miliony, zjistily už dříve Hospodářské noviny.

Server Echo24 má smlouvu mezi Agrofert Deutschland a Farmou Čapí hnízdo z konce roku 2011. Němci si u rekreačního areálu v Olbramovicích objednali zajištění reklamy a podporu marketingu během celého roku 2012. Smlouva je uzavřena na částku 350 tisíc euro, což dle kurzu v té době vycházelo v přepočtu asi na 8,75 milionu korun.

Server Echo24 se na smlouvu mezi dceřinou společností Agrofertu v Německu a Farmou Čapí hnízdo zeptal tiskového mluvčího holdingu Agrofert. Ten je zároveň tiskovým mluvčím společnosti Imoba, která vlastní farmu. Ten ale ani přes urgence neodpověděl.

O objednávání reklamy Agrofertem u farmy Čapí hnízdo informovaly v lednu Hospodářské noviny (HN) s tím, že tak mohla farma pomáhat holdingu šetřit na daních. Zároveň díky tomu byla farma Čapí hnízdo schopna splácet úvěr. Jednat se přitom mělo o 280 milionů, které byly vyúčtovány v letech 2009 až 2013.

Smlouva mezi německou dcerou a farmou tak představuje zlomek objednané reklamy. Přináší ale popis toho, co měla farma za miliony od Agrofertu dělat. Imoba ani Agrofert totiž nechtěly HN říci, o jaké konkrétní služby šlo.

Za co Agrofert platil?

Propagace měla podle smlouvy zahrnovat instalaci reklamních nosičů s logem objednatele na Čapím hnízdě a v jeho okolí, rozvoj a udržování fungujících webových stránek v českém jazyce s popisem ekonomické a obchodní činnosti objednatele, zhotovení různých tiskovin v různých formátech s firemním logem Agrofertu, promítání firemního loga do televizní reklamy v areálu Čapího hnízda. Zároveň měla farma poskytovat prostory a organizovat akce za účelem poradenství potenciálním zákazníkům a během nich instalovat stojany s informačními brožurami Agrofertu.

Reklama přitom bývá využívána k daňové optimalizaci, a proto se na ni také finanční správa zaměřuje. „Reklama je vždy ze strany finanční správy u každého subjektu podrobována velmi pečlivému přezkumu. Každý kontrolovaný subjekt jistě může ze své zkušenosti potvrdit, že se jedná o pravé důkazní peklo, chce-li reklamu obhájit,“ vysvětlil pro server Echo24 daňový expert David Hubal z Unie daňových poplatníků.

Správce daně podle něj nejprve zkoumá fakticitu plnění, tedy zda plnění není smyšlené, či zda sice nějaké plnění poskytnuto bylo, ale nedává smysl a slouží jako zástěrka pro nezákonné snížení základu daně. Dále zkoumá, zda výdaje za reklamu mohly sloužit a skutečně sloužily k rozvoji podnikání konkrétního subjektu.

Podle HN přitom tvořily příjmy z reklamy asi 83 procentech celkových tržeb Čapího hnízda. Jenže farma Čapí hnízdo se oficiálně reklamou nezabývá, její hlavní činností má být poskytování pohostinských a stravovacích služeb. To také uvedla v žádosti o evropskou dotaci. Farma, která tedy měla sloužit jako rekreační areál, stavěla své podnikání na reklamě s Agrofertem, nikoliv na pohostinství.

Společnost Imoba, která je nástupnickou firmou Čapího hnízdo, vysoký podíl reklamy tehdy HN zdůvodnila tím, že se musela v období ekonomické krize uchýlit k alternativním zdrojům příjmů. V loňském vyjádření pro OLAF dokonce firma uvedla, že jinak by farma mohla zkrachovat.

Farma v té době přitom vystupovala jako nezávislá malá společnost, která nemá z Agrofertem nic společného. Ve skutečnosti byla ale z holdingem provázaná. Díky tomu také podle závěrů české policie i vyšetřovatelů z Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) měla získat neoprávněně téměř padesátimilionovou dotaci pro malé a střední podniky. Pokud jsou tedy závěry policie i OLAF správné, Agrofert si objednával reklamu u podniku ze skupiny.