Někteří dodavatelé energií v České republice přestali přijímat nové zákazníky, kteří by si přechodem k nim chtěli srazit účty za plyn nebo elektřinu. Po společnosti ČEZ se okolo víkendu začali přidávat i další. Podle šéfa antimonopolního úřadu Petra Mlsny teď ale nelze říci, zda jde o znak monopolního, respektive oligopolního chování, nebo jsou porušována práva spotřebitelů.

Konec přijímání zákazníků se týká těch, kteří by chtěli přejít kvůli výhodnějším tarifům. Ti, kteří se přestěhovali, nebo se chtějí připojit na nové odběrové místo, stále žádat mohou. „Kvůli obrovským výkyvům cen bychom nedokázali zákazníkům připravit nabídku. Vlastně by pro ně nebyla ani výhodná,“ řekl deníku Blesk mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Po polostátním ČEZu se přidaly také E.ON a Pražská plynárenská. Už předtím přestala přijímat i společnost Moravské naftové doly (MND). „Stávající zákazníky ujišťujeme, že své závazky z uzavřených smluv, včetně fixace cen, dodržíme,“ ubezpečuje jen firma na svém webu.

„Z důvodu současné situace na trhu s energiemi dočasně neumožňujeme přechod k E.ONu od jiných dodavatelů. Energie vám nabídneme jen v případě, že připojujete nové odběrné místo. Jakmile se ceny stabilizují, rádi vám připravíme novou nabídku,“ uvedl na svých stránkách zase E.ON.

Monopol, či oligopol?

Šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna deníku Echo24 řekl, že nyní nelze jednoznačně určit, zda jde o monopolní, či oligopolní chování. „Žádný podnět u nás na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v této věci nemáme. Je vždy třeba vyhodnotit, jestli to je porušení soutěžních pravidel, nebo porušení spotřebitelského práva. To znamená, jestli někdo skutečně zneužívá dominantního postavení s tím, že zákon říká, že by takový subjekt musel ovládat 40 procent relevantního trhu. A to se domnívám, že žádná z těchto společností 40 procent trhu nevlastní. Spíše se domnívám, že jde o záležitost spotřebitelského práva,“ uvedl Mlsna.

Ceny energií se burze v poslední době snižují, stále jsou však výrazně vyšší než v minulosti. Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, za tři dny klesla o více než 50 procent. Při čtvrtečním obchodování sestoupila až na 486 eur (zhruba 11 900 Kč) za megawatthodinu (MWh), zatímco v pondělí poprvé překonala 1000 eur za MWh.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se v pátek vyšplhala až do blízkosti 350 eur za MWh. Od té doby výrazně klesla a později se nacházela v blízkosti 244 eur za MWh. Stále však zůstává mnohonásobně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala pod 30 eury za MWh.