Kurzarbeit se měl stát účinným nástrojem, jak v současné krizi vrátit zaměstnance do práce a pomoci zkomírajícím firmám. Nový nástroj měl fungovat od začátku příštího roku a zástupci společností a podnikatelů již naléhají na poslance, aby zákon konečně schválili. To se ale zřejmě nestane, protože na začátku prosince je kurzarbeit stále před druhým čtením. Místo něj tak bude dál fungovat program Antivirus, který drží zaměstnance na překážkách doma a stát jim za to nahrazuje mzdu.

Debata o kurzarbeitu, který v praxi znamená zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát kompenzuje výplatu za neodpracovaný čas, se vede již od léta. Tehdy ministři odjížděli na prázdniny a prohlašovali, že program naváže v listopadu na Antivirus. Ten ale stále funguje dál a vše směřuje k tomu, že tomu bude i v příštím roce.

Kurzarbeit se sice dostal do Poslanecké sněmovny po několika marných pokusech o dohodu ve vládní koalici. V dolní komoře se ale projednával naposledy 7. října s tím, že ani vládní koalice nebyla spokojená s jeho podobou. Premiér Andrej Babiš dokonce prohlásil, že se moc nepovedl. „Nikdo není spokojený. Dokonce ministr zemědělství Toman ve vládě hlasitě protestoval proti kurzarbeitu, protože jeho resortu chybí asi 15 000 zaměstnanců,“ řekl Babiš na on-line sněmu Svazu průmyslu a dopravy na začátku října.

Od té doby ale uběhly dva měsíce a zákon je nyní ve druhém čtení. Sociální demokracie připravila komplexní pozměňovací návrh, který do tisku nahrál poslanec Roman Sklenák (ČSSD). Návrh měl ale podle dřívějších plánů být hotový do poloviny listopadu. Druhé čtení je naplánované v tomto týdnu, kdy by měl být zákon projednán a odeslán do třetího čtení. Projít musí ještě Senátem, který má na projednání měsíc. Navíc hrozí, že kvůli svým parametrům bude zákon přepracován a odeslán zpět do Poslanecké sněmovny.

Firmám i opozici totiž vadí, že by zaměstnanec mohl pracovat jen jeden den v týdnu a zbytek neodpracovaného času by hradil stát. I tak by to byl posun oproti programu Antivirus, který zakazuje práci všem pracovníkům, jejichž firma tuto pomoc pobírá. Další diskuzi přinese i výše podpory, která je u Sklenákova návrhu na 70 procentní hranici průměrného čistého výdělku. Podniky také poukazují na to, že budou muset za zaměstnance odvádět odvody na zdravotní pojištění.

Přitom i opozice se snažila, aby kurzarbeit byl projednán co nejdříve. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura navrhoval, aby se na program schůze dostal již před týdnem. „Snažili jsme se bod zařadit na program schůze, ale odmítla nás vládní koalice,“ řekl pro Echo24 poslanec Vojtěch Munzar z ODS, podle kterého se schválit zákon do konce roku určitě nestihne.

Podle něj se jedná o jednoznačnou chybu vlády, protože není schopná ani po půl roce protlačit zákon, který by mohl skutečně pomoci a fungovat. „Je to fatální selhání. Vláda se velmi dlouho dohadovala na parametrech a nakonec nám poslala návrh, který byl neakceptovatelný. Vláda se to snažila prosadit v legislativní nouzi a sama pak cukla, že to není za takových podmínek možné,“ řekl dále Munzar.

Na vládu tlačí také zástupci firem a odborů. Ve společném prohlášení to uvedli představitelé Svazu průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Českomoravské konfederace odborových svazů, Hospodářské komory a Asociace malých a středních podniků. Podle nich se jedná o velké zklamání z toho, jak se vláda ke schvalování postavila. „Ministerstvo práce připravilo docela solidní návrh, který byl vyjednáván týdny, bohužel předvolební kampaně a píárové akce jednotlivých představitelů stran nedovolily udělat společný vládní návrh. Vláda kurzarbeit zpackala. Vyzýváme poslance, aby se zachovali racionálně,“ kritizoval například prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.