Lotyšský parlament ve čtvrtek přijal zákon, který zmírní přísná pravidla pro získání lotyšského občanství u příslušníků ruskojazyčné menšiny. Od příštího roku se všechny nově narozené děti obyvatel bez občanství automaticky stanou lotyšskými občany. Informovala o tom lotyšská agentura LETA. Pro návrh zákona předloženého dosluhujícím prezidentem Raimondsem Vejonisem se v prvním čtení vyslovila většina 69 poslanců lotyšského 100členného zákonodárného sboru.

Norma předpokládá, že od 1. ledna 2020 všem v Lotyšsku nově narozeným dětem takzvaných neobčanů – z velké většiny Rusů a Ukrajinců – bude na rozdíl od současnosti rovnou udělováno lotyšské občanství.

Vejonis, který pochází z rusko-lotyšské rodiny a narodil se v ruském Pskově, obhajoval zákon tím, že přispěje ke „konsolidaci lotyšské společnosti se společnými hodnotami“ a tím i k vytvoření nového národního povědomí obyvatel země.

„Neobčané“ nemohou zastávat veřejné funkce a nemají aktivní ani pasivní volební právo. Pobaltská země byla kvůli tomu v minulosti terčem kritiky Rady Evropy i Ruska.

Lotyšský parlament po obnovení nezávislosti v roce 1991 schválil zákon, který udělil občanství pouze těm občanům a jejich potomkům, kteří v Lotyšsku žili již v meziválečném období. V důsledku toho se „neobčany“ stala celá třetina obyvatel země, kteří se do země přistěhovali v době, kdy bylo Lotyšsko součástí Sovětského svazu (1940-1941 a 1944-1991).

Za posledních 25 let prošlo 150 000 „neobčanů“ zkouškami, například ze znalostí lotyšské historie a jazyka, po nichž jim bylo občanství uděleno. V roce 2017 mělo tento právní status stále přibližně 238 000 lidí, tedy 11,2 procenta obyvatelstva.

Etničtí Rusové tvoří ve dvoumilionové populaci Lotyšska zhruba 25procentní menšinu. Ještě více je v zemi rusky mluvících obyvatel, včetně Ukrajinců a Bělorusů, což je důsledek téměř 50leté sovětské okupace. V metropoli Rize hovoří rusky bezmála polovina obyvatel.