Výpisky ze zahraničních deníků, časopisů a knih

Nemělo by se to všechno zakázat?

Výpisky ze zahraničních deníků, časopisů a knih
Nemělo by se to všechno zakázat?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Při amerických volbách v roce 2020 sice průzkumy veřejného mínění nepředpověděly chybně vítěze, ale v číslech se pořádně sekly. Zpráva Americké asociace pro průzkum veřejného mínění teď kvantifikovala jak. V průměru průzkumy ze dvou posledních týdnů před volbami přeceňovaly Bidena o 3,9 procenta. To je nejhorší za posledních dvacet let. Když prezident Trump v kampani mluvil o „fake“ průzkumech, jejichž účelem je odradit jeho voliče od voleb, mohl mít pravdu.

Průzkumníci samozřejmě něco takového odmítnou. Ale přiznávají, že sami pro tu chybu nedokázali najít přesvědčivé vysvětlení. V minulých volbách vzorky neodpovídaly elektorátu, co se týče dosažené úrovně vzdělání. To teď napravili a vyloučili i několik dalších potenciálních příčin odchylky. Všechno nasvědčuje tomu, že klíč je v čím dál menší ochotě některých Američanů se s průzkumníky bavit. A to zejména takových, kteří mj. volí republikány (ne jen Trumpa; ve státních volbách, kde nebyl Trump na kandidátce, byla chyba ještě větší, 6 procent pro demokraty).

Průzkumníci se odjakživa potýkali s tím, že s nimi někteří lidé nechtějí mluvit nebo jim nechtějí říct, co si doopravdy myslí. Teď se ale v určitých společenských vrstvách zřejmě z výjimky stává norma.

Průzkumy mají některé společné rysy s jinými západními byznysy současnosti. Na povrchu skvělá image, špičkový výzkum, manažeři samé MBA. Ale raději nechtějme vidět, kdo a v jakých podmínkách zboží vyrábí. Tak i analytici dokážou zajímavě mluvit o kouzlech, která s daty provádějí pomocí statistického softwaru. Ale co když ta data jsou aušus? Čím dál tím víc vznikají tak, že tazatelé oslovují respondenty na internetu, kde se jak známo člověk k cizím lidem nechová vždy zodpovědně. Anebo se používají tzv. robocalls, telefonující automaty. Když vám u večeře zavolá robot, nezamáčknete telefon? Možná ne, možná jste taková povaha, že se těm chytrákům pomstíte tak, že nelitujete času a robotovi nakecáte co nejvíc nesmyslů. Je to změna charakteru veřejného prostoru generovaná nedůvěrou k institucím.

Bílý dům spustil nejnovější kolo snahy cenzurovat sociální sítě. Tentokrát je motivována šířením dezinformací o očkování. „Označujeme problematické posty a posíláme je Facebooku,“ uvedla mluvčí. A prezident sám prohlásil, že „Facebook zabíjí lidi“. A někteří senátoři už chystají zákon. Facebook se brání, tu práci nechce. A všichni se ještě pamatují, nebo by měli pamatovat, že zmínky o možnosti, že koronavirus unikl z čínské laboratoře, Facebook dlouho mazal jako dezinformaci.

Ale jak takové konspirační teorie, kterým lidé propadají, mohou vypadat? Co třeba takhle: Skupina globálních elit má plán, jak zabránit hrozbě přelidnění. Přesvědčí obyvatelstvo Země, že se vyskytl nový, smrtící virus. Oznámí, že byla vyvinuta proti viru vakcína, a spoluprací globálních institucí, nevládních organizací a vlád jí naočkuje populaci. Až poté vyjde najevo, že „vakcína“ funguje tak, že sterilizuje většinu lidí. Počet obyvatel světa klesne ze 7,8 miliardy na 500 milionů.

To nepochází z žádného řetězového e-mailu. Je to zápletka loňského seriálu Utopia, produkovaného firmou Amazon.

Seriál jsem neviděl, ale vzhledem k tomu, že spiknutí odhalí skupina teenagerů, můžeme předpokládat, že všechno dobře dopadne. Ještě že se nic takového nemůže stát, řekne si rozrušený divák. A přemítá – kdyby se snad něco takového mělo odehrávat ve skutečnosti, v jakých asi institucích by se tak ti konspirátoři zkontaktovali? A náhodou narazí na novou iniciativu známé organizace Aspen Institute, nazvanou podivně Commission on Information Disorder, což by se dalo přeložit jako Komise pro informační nepořádek, chorobu či poruchu. Prohlíží si komisaře a na koho mezi akademickými a korporátními lídry pečlivě vybraných genderů a ras narazí? Na prince Harryho. Na britského následníka trůnu, který se rozhodl nemít víc než dvě děti, aby omezil zátěž životního prostředí. Organizace Population Matters, bojující proti přelidnění, mu za to nedávno udělila cenu.

Nemělo by se to všechno zakázat?

30. července 2021