korunovační klenoty

Historička: Požadovat korunovační klenoty od Rakušanů je odvádět pozornost od skutečných problémů

korunovační klenoty
Historička: Požadovat korunovační klenoty od Rakušanů je odvádět pozornost od skutečných problémů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Senátor Ivo Valenta přišel v tomto týdnu s požadavkem, aby se do České republiky vrátila část českých korunovačních klenotů. Ty jsou podle senátora a právníka Zdeňka Koudelky, který iniciativu společně se senátorem představil, téměř čtyři století uloženy ve vídeňské klenotnici v palácovém komplexu Hofburg. Po celou dobu však náleží Čechům, tvrdí. Z historického hlediska však není zcela jasné, zda insignie skutečně Čechům náleží. Prezident Zeman, kterého Valenta s požadavkem oslovil, zatím neuvedl, zda se jím bude zabývat.

Debatu o jednom z hlavních symbolů české státnosti rozvířil senátor ve středu, kdy na tiskové konferenci uvedl, že ke vznesení požadavku na jejich navrácení vyzval prezidenta Miloše Zemana. „Vhodnou příležitostí by mohla být například připravovaná návštěva prezidenta v Rakousku,“ uvedl Ivo Valenta při středečním představení záměru, informovali jsme o něm zde.

Klenoty, které jsou vystaveny v Rakousku, jsou součástí původních insignií, které nechal vyrobit císař Karel IV. Ten nechal zhotovit nejprve korunu, jež je v současné době uložená v Praze v katedrále svatého Víta. Později nechal vyrobit i jablko a žezlo. Celý soubor klenotů během historie mnohokrát změnil své umístění, do Vídně se české klenoty dostaly z bezpečnostních důvodů za dob třicetileté války v roce 1637.

Zpět do českých zemí se klenoty dostaly až v roce 1791 u příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem. Z původních Karlových insignií se však vrátila pouze královská koruna – v případě žezla a jablka Češi dostali zdobnější, renesanční variantu.

„Insignie v dnešní podobě, které byly do Prahy navráceny na konci 18. století, byly jako soubor vytvořeny postupně,“ vysvětluje pro Echo24 Marie Šedivá Koldinská z Filozofické fakulty univerzity Karlovy s tím, že k původní Svatováclavská  koruna byla doplněna jablkem a žezlem, které byly vytvořeny za vlády Ferdinanda I. v roce 1533. „Když se podíváte na obraz krále Matyáše s klenoty, tak vidíte, že má na hlavě korunu, ta je Svatováclavská. U žezla a jablka si ale všimnete, že je méně zdobné,“ přibližuje podobu původních klenotů historička. 

Tato sada klenotů se do Vídně ještě krátce vrátila na konci 19. století, od té doby je s výjimkou převezení do Žiliny během předválečné mobilizace v roce 1938 na našem území. Zbylé dvě insignie jsou ve Vídni dodnes.

Uměle vytvořený problém a plácnutí do vody, míní odborníci

Senátor Ivo Valenta a právník Zdeněk Koudelka nyní přišli s tím, že původní klenoty nadále patří České republice, a měla by je proto po Rakušanech požadovat. „Korunovační klenoty byly majetkem země České bez ohledu, zda byly uloženy v Čechách nebo v Rakousku. Habsburci jako čeští králové byli jejich řádnými držiteli, nikoliv vlastníky. Právo řádné držby jim zaniklo sesazením z českého trůnu, což se stalo 14. 11. 1918 na první schůzi Národního shromáždění. Kromě jablka a žezla je v Císařské klenotnici k vidění i kurfiřtský plášť,“ napsal ve čtvrtek Koudelka ve svém blogu.

Podle Koudelky náleží do českého souboru insignií dvě žezla a dvě jablka. Nevidí proto důvod, proč by měly být uloženy v Rakousku. „Rakousko nemá právo na výměnu,“ píše právník. Během korunovací králů byla Svatováclavská koruna skutečně užívána jak s původními, gotickými insigniemi, tak s těmi novějšími uloženými ve Svatovítské katedrále. „Ke koruně proto patří obě sady insignií,“ potvrzuje historička Marie Šedivá Koldovská. Dodává, že si Češi vybrali aktuální podobu klenotů pravděpodobně proto, že jsou zdobnější a působí slavnostněji. 

Zdeněk Koudelka uvádí, že Česko může o klenoty žádat na základě téměř sto let staré mírové dohody. „Rakousko se dodnes platnou saintgermainskou mírovou smlouvu z 10. 9. 1919 zavázalo Československu k vydání listin a věcí, které má v držení a patřily zemským úřadům, potažmo Království českému, Markrabství moravskému a Vévodství slezskému. Stát se hlásí k odkazu Karla IV. Ponechává-li ale gotické žezlo a jablko v držení cizího státu, skutkem to popírá,“ píše Koudelka.

O možnosti užití tohoto právního postupu však pochybuje právník a děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jan Kuklík. „Musel bych se na to ještě podívat, ale kromě té mírové smlouvy následovala ještě jednání s Rakouskem o těchto věcech, takže je to spíš plácnutí do vody,“ uvedl Jan Kuklík pro Echo24.

Současná iniciativa požadující návrat původních klenotů je uměle vytvořeným problémem i podle Marie Šedivé Koldinské. „Ta záležitost, nakolik je to součástí koruny Karla IV., je sporná. Samozřejmě, při korunovacích se to používalo dohromady, ale nemyslím si, že to nutně patří k sobě,“ říká historička. Dodává, že nárokovat něco po tak dlouhé době  není možné. „Pokud bychom to nárokovali jako něco, co by mělo být autentickým majetkem České republiky a tedy i vráceno, mohli bychom takto nárokovat téměř cokoliv, například od Švédů majetek ztracený za třicetileté války,“ říká. „Myslím si, že pan senátor řeší pseudoproblém, místo toho, aby řešil problémy, které jsou aktuální dnes,“ míní historička. 

Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček deníku Echo24 sdělil, že prezident dopis dostal. „Dopis pan prezident obdržel. Panu senátorovi bude zaslána písemná odpověď,“ napsal mluvčí deníku Echo24.

, pk