Vláda nás připravuje na přesun do čtvrtého stupně PES, včera to bylo doprovázeno popraskem kolem zákazu prodeje kávy do kelímku. Ministr zdravotnictví Jan Blatný bezelstně přiznal, že nechce, aby lidé zbytečně prodlévali na vánočních trzích. Za tento mikromanagement našich životů se na něj snesla pochopitelná kritika, situaci pro vládu zachraňoval její místopředseda Karel Havlíček. Kelímková zápletka ale odvádí pozornost od důležitější otázky: Nakolik je opětovné zpřísňování našich životů opodstatněné? Pokud se karanténě ulámou hroty a usrkávání kafe v kelímku mezi stánky zůstane legální, je to v pořádku?

Ministr Blatný vytváří dojem, že o zásadním směřování nerozhoduje on, ale PES, protiepidemický systém vyvinutý „odborníky“. A ten se od minulého čtvrtka začal obracet k horšímu. Avšak PES je lidský výtvor, není nedotknutelný a nestojí nad kritikou. Pokud se pohybujeme kolem hodnoty 60 z možných 100 bodů, přičemž 60 je, jak známo, hranice mezi třetím a čtvrtým stupněm, znamená tím pádem několik málo bodů sem nebo tam rozdíl mezi snesitelným a výrazně nesnesitelnějším stavem. Blatný, možná za ním Andrej Babiš, to sám ví, a tak úplně roboticky PES nevyhodnocuje. Zvolenou metodikou by správně vláda musela (necelé dva týdny před Vánocemi) zavřít i malé obchody. Dušuje se, že k tomu už nepřistoupí.

Karanténní stalinisté mu už vytýkají to první, my ostatní se můžeme podivovat nad metodickými nesrovnalostmi. Jedním ze základních kritérií, podle nichž se hodnota PES vypočítává, je podíl pozitivních testů ze všech provedených testů. Jak od ministerstva, tak z Ústavu zdravotnických informací a statistiky už týden víme o jedné zásadní metodologické nesrovnalosti. Týká se nově používaných antigenních testů, které jsou rychlejší, levnější a méně přesné než testy PCR.

Mají horší pověst než PCR testy, byť ty jsou naopak přecitlivělé, schopné naměřit lidem často i epidemiologicky zanedbatelné množství koronaviru (tzv. mrtvé částice). Protože mají antigenní testy pověst méně přesného nástroje, lidé, u nichž hlásí pozitivní nález, jdou ještě na překontrolování metodou PCR. Ale do celkové statistiky provedených testů se negativní antigenní testy nezapočítávají, čili antigenní testy se započítají, jen když jsou pozitivní.

Z toho samozřejmě plyne, že podíl pozitivních testů, dnes kolem 25 procent, je udržován uměle vysoko. Ministr Blatný předpokládá, že podíl s novou metodikou spadne k deseti procentům (!). Dnes používaný výpočet bude snad narovnán od začátku příštího roku. Je z toho jasné, že kdyby vláda chtěla, mohla dál pokračovat ve třetím stupni a možná by to v něm dotáhla do Vánoc.

Místo toho vláda jede tzv. na jistotu, což neznamená na jistotu z pohledu zdravotního systému – ten ani na přelomu října a listopadu, kdy byla situace u nás dosud nejvážnější, nezkolaboval. Vláda jede na jistotu píárově, tak aby už podruhé, kdykoliv od ledna do března, nemusela čelit situaci, kdy veřejný prostor kolaps zdravotnictví opět vidí přicházet. A dokud je vláda mentálně v tomto rozpoložení, čeká nás ještě několik měsíců jízdy „na třicítku“, několik měsíců, po které budou vznikat ohromné společenské, ekonomické a zdravotní (necovidové) škody.