Veřejná sféra loni personálně nabobtnala nejvíce za sedm let. Živila více 634 tisíc lidí
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ve veřejné správě a službách přibývá postupně zaměstnanců. Loni plat z veřejných rozpočtů pobíralo 634.700 lidí. Je to nejvíc za posledních sedm let. Počet znovu roste od roku 2014, v letech po ekonomické krizi byl nižší. Vyplývá to z výročních zpráv informačního systému o průměrném výdělku ministerstva práce.
V roce 2011 ve veřejném sektoru pracovalo 625.500 lidí. V dalších letech se počet snížil. V roce 2014 podle výroční zprávy veřejná správa a služby zaměstnávaly 612.100 lidí. Od té doby každoročně počet rostl, do loňska tak přibylo 22.600 zaměstnanců. Proti roku 2011 ubylo pracovníků ve zdravotních a sociálních službách, naopak přibylo ve veřejné správě. Některé opoziční strany růst počtu zaměstnanců kritizují. Podle nich státní správa efektivnější není. Poukazují i na chybějící digitalizaci a elektronizaci.
V českém veřejném sektoru pracovaly loni i stovky cizinců. Práci ve veřejných službách mělo asi 4200 lidí ze Slovenska, 800 z Ukrajiny, kolem 200 z Ruska či stovka z Bulharska. Polovina českých pracovníků veřejných služeb vydělávala loni víc než 29.826 korun hrubého. Víc měli na výplatní pásce ale lidé ze Slovenska. Polovina z nich pobírala přes 34.840 korun. Platový medián ruských pracovníků dosahoval 30.054 korun. Za vyššími výdělky cizinců je to, že jsou to obvykle experti a vykonávají specializovanou práci. Naopak bulharští či ukrajinští zaměstnanci ve veřejné sféře mají méně, dělají méně kvalifikovanou práci. Polovina lidí z Bulharska vydělávala loni pod 25.862 korun a polovina z Ukrajiny pod 23.779 korun.
Tři z deseti zaměstnanců veřejných služeb měli vysokou školu, desetina vyšší odborné či bakalářské vzdělání a téměř dvě pětiny maturitu. Základní či nedokončenou školu měla tři procenta pracovníků. Nejvyšší platy pobírali lidé v Praze. Polovina měla loni přes 35.407 korun hrubého. Naopak nejméně se ve veřejných službách platilo ve Zlínském kraji, kde platový medián činil 27.846 korun.
Letos ve třetím čtvrtletí pracovalo ve veřejném sektoru na 670.400 lidí. Loni to bylo 662.600 lidí, v roce 2015 ale dokonce 682.800. Údaje za třetí kvartál jsou vyšší než za celý rok, do něhož se zahrnují všechna čtvrtletí.
Podle výroční zprávy v letošním červenci až září ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení pracovalo 273.400 lidí. Ve vzdělávání působilo 210.700 osob a ve zdravotní a sociální péči 140.100. Kultuře a ostatním činnostem se věnovalo 46.300 pracovníků. Mediánový plat ve veřejné sféře dosáhl 32.799 korun. Meziročně se tak zvedl o 13 procent.
Loni ve třetím čtvrtletí veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení měly 271.100 zaměstnanců. Ve vzdělávání pracovalo 206.000 lidí, ve zdravotní a sociální péči 139.600 a v ostatních oborech 25.900. Polovina z nich vydělávala nad 29.025 korun. Meziročně mediánový plat vzrostl o sedm procent.
Platy ve veřejném sektoru se v posledních letech zvedají podle statistik rychleji než ve firmách. Vláda citelnější přidávání zdůvodňuje tím, že by jinak státní a veřejná sféra nedokázaly v době nedostatku pracovních sil podnikům konkurovat. Vedení některých úřadů si stěžují na to, že jejich zaměstnanci i tak pobírají méně než pokladní v obchodních řetězcích.
Tarify se zvednou i příští rok. Většině pracovníků veřejných služeb porostou o pět procent. Učitelé si pak na tarifu polepší o deset procent a sestry či zaměstnanci v sociálních službách o sedm procent. Lékařům by se měl tarif upravit o dvě procenta, začínajícím doktorům pak o sedm procent.
Počet pracovníků, kteří pobírají plat z veřejných rozpočtů, za jednotlivé roky.