V německé metropoli odstartoval 69. ročník mezinárodního filmového festivalu Berlinale. Do 17. února, kdy se jeho brány uzavřou, nabídne divákům na 400 různých filmů. O hlavní cenu - Zlatého medvěda - se jich utká 17. Žádný český mezi nimi není. Divácky nejnavštěvovanější filmová přehlídka na světě se tradičně nese v politickém duchu, což na její úvod v krátkém projevu podtrhl i berlínský primátor Michael Müller, když varoval před omezováním svobody slova, stavěním zdí nebo antisemitismem.

"Musíme se angažovat ve všem, co děláme, musíme vždy zaujmout postoj," apeloval na přítomné slavnostnímu zahájení.

Politická bude také velká část festivalových filmů. Poslední ročník, který se uskuteční pod vedením dlouholetého šéfa Berlinale Dietera Kosslicka, se podle něj dá označit heslem feministek ze 60. let - soukromé je politické. Množství snímků se tak věnuje tíživým dopadům politiky, globalizace nebo náboženství na obyčejné rodiny.

The big day has come for #Berlinale2019! Join us on Facebook for our Live Stream of the Q&A with our #InternationalJury at around 10.30 am, the #RedCarpet at around 5:30 pm and for the #OpeningGala of the 69th Berlin International Film Festival at 7:30 pm. https://t.co/Rg3UrDTbta pic.twitter.com/vC5IHZmVLi

— Berlinale (@berlinale) 7. února 2019

Dobře patrné to je i na filmech, které se utkávají o Zlatého medvěda. Patří mezi ně třeba drama francouzského režiséra Françoise Ozona Z boží milosti (Grâce à Dieu) o zneužívání chlapců katolickými kněžími nebo film Elisa y Marcela španělské režisérky Isabel Coixetové o dvojici lesbických žen, které kvůli svému vztahu raději opustí katolické Španělsko.

Druhý ze snímků zároveň dobře ilustruje dramatické změny ve filmovém průmyslu z posledních let. Pochází totiž z dílny Netflixu, nikoliv některého z tradičních filmových studií, z nichž se část i kvůli streamingovým službám dostává do velkých problémů. V dějinách Berlinale bude film z takové produkce promítán poprvé.

Čtěte také: Češi na norský Barnevern nahlížejí zjednodušeně

Poprvé také na festivalu mají tak výrazné zastoupení ženy. Ze 17 soutěžních filmů jich režírovaly sedm. Patří mezi ně i úvodní drama dámské režisérky a scénáristky Lone Scherfigové Laskavost neznámých (The Kindness of Strangers), o matce a jejích dvou synech, kteří před násilnickým manželem a otcem utečou z Buffala do New Yorku.

Žena - konkrétně francouzská herečka Juliette Binocheová - je také v čele poroty, která rozhodne o udělení Zlatého a Stříbrných medvědů. Z dalších hvězd filmového plátna do Berlína přijedou třeba Christian Bale, Catherine Deneuveová nebo Tilda Swintonová.

Český film má na přehlídce jen minimální zastoupení. Zatímco loni zde byl vidět i díky významnému ocenění pro režiséra Jiřího Menzela, letos ho reprezentuje jen krátký snímek Pouštět draka a koprodukce íránského filmu Nasht.

Ceny vstupenek se nejčastěji pohybují od 13 do 16 eur (334 až 411 Kč). Výjimkou bude 10. února promítání dokumentárního filmu Tajný archiv ve varšavském ghettu, na který šéf přehlídky Kosslick nabídl všem politikům protiimigrační a podle mnohých i pravicově radikální strany Alternativa pro Německo (AfD) vstup zdarma, aby se poučili o německé historii. I tímto politickým gestem se Kosslick po 18 letech letos s přehlídkou loučí.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.