Evropská komise (EK) poslala Maďarsko před Evropský soud, a to kvůli podobě vnitrostátních zákonů o azylu a navracení žadatelů. Komise tak do další fáze posunula spor, který s touto středoevropskou zemí vede už dlouho. Budapešť ale také dostala dva měsíce na vysvětlení nových pravidel, která zakazují jakoukoliv pomoc ze strany vnitrostátních, mezinárodních i nevládních organizací lidem, kteří žádají v zemi o azyl nebo o povolení k pobytu. Pokud Maďarsko pravidla dostatečně nevysvětlí či nezmění, může komise i tuto věc předat Soudnímu dvoru EU.

Evropská komise se začala podobou maďarských azylových zákonů zabývat už v roce 2015. Maďarský premiér Viktor Orbán se v migrační krizi po roce 2014 zasazoval o co nejtvrdší řešení, za která si vysloužil opakovanou kritiku. Země se například podobně jako Česká republika či Polsko odmítla podílet na programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót z Itálie a Řecka. Orbánovi však doma jeho přístup k migrantům politicky neublížil.

Evropské exekutivě například vadí, že maďarská pravidla umožňují časově neomezenou detenci místo doby omezené na čtyři týdny. Země podle komise také znemožňuje efektivní podávání žádostí o azyl tím, že migranti jsou eskortováni zpět za hranice i v případě, že chtějí o ochranu požádat. Po několika fázích, kdy se spor nepodařilo vyřešit, tak nyní věc předala soudu.

Výzva s dvouměsíční lhůtou na odpověď se týká nových maďarských pravidel kriminalizujících činnosti na podporu žádostí o azyl. Soubor zákonů, který maďarské orgány nazývají s odkazem na amerického finančníka podporujícího občanskou společnost George Sorose „Stop Soros“, staví mimo zákon veškerou pomoc poskytovanou vnitrostátními, mezinárodními a nevládními organizacemi nebo kýmkoli jiným lidem, kteří chtějí požádat o azyl nebo o povolení k pobytu v Maďarsku.

Lidem, kteří by přesto chtěli pomáhat – a dopustili by se tak logicky porušení těchto zákonů – navíc úprava znemožňuje přístup do tranzitních prostor na hranicích Maďarska, kde jsou žadatelé o azyl zadržováni. Sankce mají podobu od dočasného zadržení až po odnětí svobody až na jeden rok a vyhoštění ze země.

Kromě toho tyto nové právní předpisy a ústavní změny zavedly nové důvody pro prohlášení žádosti o azyl jako nepřípustné, přičemž právo na azyl je omezeno pouze na osoby, které přijíždějí do Maďarska přímo z místa, kde je ohrožen jejich život nebo svoboda. Komise proto dospěla k závěru, že Maďarsko neplní své povinnosti podle Smluv EU, právních předpisů EU a Listiny základních práv.