Nestrašme se zase novými mutacemi covidu

Nebezpečný návyk na restrikce a zavírání

Nestrašme se zase novými mutacemi covidu
Nebezpečný návyk na restrikce a zavírání

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Pandemie čínského koronaviru ukázala zvláštní trend (nejen) naší reakce. Trpíme zvláštním talentem dělat věci v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. Jak říká dnes již ikonická hláška premiéra Andreje Babiše, když vysvětloval, proč jsme se na podzim a znovu na jaře stali nejhorším covidáriem Evropy s nejvíce oběťmi a nejdéle zavřenými školami. „Ti, co měli přijít nepřišli. A přišli v jiné době.“ Tímto poněkud pomateným výrokem upozorňoval na to, že loni v březnu ho před vzestupem viru varoval pojišťovák Pavel Řehák se svou excelovou tabulkou, do níž nasypal data ze severní Itálie a ukazoval vyjukanému premiérovi a místopředsedovi vlády Janu Hamáčkovi, jak by to podle těch italských dat mohlo dopadnout u nás. V srpnu ale už prý za Babišem nikdo s žádnou predikční tabulkou nepřišel. Takže jsme se stali největším covidáriem.

Dnes se tomu při posedlosti testováním všude těžko věří, ale byla to doba, kdy se nikdo neobtěžoval testovat ty, kdo chodili navštěvovat seniory do domovů důchodců. A ty, kdo tam pracovali. Byla to doba, kdy byla pětimístná čísla nákaz za den a o nějakém plošném testování, pojišťovnou placených PCR testech vláda odmítala vůbec mluvit. Znělo to jako sci-fi. Na testování se tehdy najímali operátoři ze soukromých bank a pojišťoven.

Koncem prosince se začalo očkovat. U nás hodně pomalu. Koncem března už byla naočkována značná část rizikových, u nichž hrozilo, že se dostanou do nemocnic a na covid zemřou. Koncem března skončil nouzový stav. Začal platit pandemický zákon, u něhož bylo od počátku jasné, že se podle něho nedají zavírat školy, obchody, restaurace, omezovat pohyb a setkávání. V půli března vláda postupně nařizovala plošné testování ve firmách. Školy ale stále nechtěla otvírat. A když je otevřela, tak s povinnými testy, rotací tříd, aby vždy byla ve škole jen polovina dětí, které se navíc dusí v lavicích v respirátorech. Dusí se v nich, přestože jsou testované, a kdo z učitelů chtěl, je dávno očkovaný. Klasický příklad, jak dělat nesprávné věci v nesprávnou chvíli.

Epidemie ustoupila. Dílem díky očkování, dílem díky tomu, že značná část společnosti už se s virem potkala. Čísla nových nákaz jsou velmi nízká. To v neděli (poslední dostupné číslo před uzávěrkou tohoto vydání Týdeníku Echo) bylo nejnižší od začátku srpna. Země se konečně otvírá z restrikcí. Otevřely se restaurace. A lidé, kteří už mohou několik týdnů chodit do fitness center a tělocvičen, mají konečně šanci se tam také chovat jako civilizovaní občané. Mohou se po fyzickém zápřahu osprchovat.

Přestože epidemie v Česku fakticky skončila, stát trvá na masovém testování, které se tady nikdy ani náznakem nepokoušel provozovat na vrcholu pandemie. Pro návštěvu klubů, hotelů nebo bazénů potřebují lidé profi testy na covid nebo očkování. Nadále se masově testuje ve školách a děti se tam dusí v rouškách. Testy přitom neodhalují téměř žádné nakažené školáky. A to dokonce ani ty velmi citlivé PCR testy. Proč mají mít negativní děti dlouhé hodiny ve třídě roušku? Nikdo se neobtěžuje vysvětlovat. Prostě se jede dál v projektu dělat nesprávné věci v nesprávnou chvíli.

Vypadá to, jako by se stát snažil udržet zakázky pro testovací centra. Dalším pozoruhodným nápadem jsou dva PCR testy do měsíce hrazené pojišťovnou, které se nabízejí od června. Proč to nešlo v říjnu, kdy by tím lidé mohli ochránit své ohrožené blízké? Teď je to něco jako dotace na dovolenou pro ty, kdo se nechtějí očkovat. A těch je podle průzkumů ve společnosti stále kolem 40 procent. Placení PCR testů mělo smysl, když pro mladší generace nebyla vakcína dostupná. Cestování by se jim v takovém případě kvůli neschopnosti státu prodražilo. Teď začíná být vakcín plný trh. Tento týden se mohou k očkování registrovat všichni nad 16 let. Kdo chce, může. Těch, kdo nemohou ze zdravotních důvodů, je minimum.

Doma je nejvyšší čas vypnout masové testování i vymáhání dokladů o očkování nebo testech při vstupu do restaurací, sportovišť a služeb. S tím, že ta potvrzení budou vymáhat od nás jako cizinců jiné země, nic neuděláme. Dá se ale čekat, že i to dřív nebo později skončí jako zbytečné.

Advokáti restrikcí namítnou, že tady máme nové mutace viru. Teď aktuálně indickou, která se šíří velmi proočkovanou Velkou Británií. Jenže právě odtud přicházejí zprávy, že nákaza se sice šíří, ale nerostou počty pacientů s vážným průběhem, neplní se jipky ani nepřibývá obětí covidu. A to je ještě Velká Británie z velké části očkována vakcínou Astra Zeneca, u níž není prokázáno, že funguje na zmíněnou indickou mutaci. Naopak je to už doloženo u vakcíny Pfizer a Moderna, kterými se nejvíc očkuje u nás. To potvrzuje v novém vládním očkovacím spotu i infektolog Petr Smejkal. Sotva se tohoto maskota Babišových vládních restrikcí ministr zdravotnictví Petr Arenberger zbavil, sám ho vzápětí následoval.

Pandemie covidu v Česku navzdory různým pesimistickým zprávám šířícím se v médiích skončila. Skončila proto, že je tady vakcína, kterou se (až skutečně na pár výjimek těch, kdo ze zdravotních důvodů nesmějí) můžeme naočkovat. Ten, kdo se z různých důvodů očkovat nechce, na to má právo. Má právo riskovat, že se covidem nakazí a bude mít třeba i těžký průběh. Je to jeho volba. Měl možnost vybrat si jinak. A ostatní za jeho volbu nesmějí nést cenu v zavírání společnosti.

Staronový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch navíc po rozsudcích Nejvyššího správního soudu, který jako protiprávní rušil jedno vládní zavírání za druhým, fakticky přiznal, že tady Babišova vláda tím zavíráním dva měsíce porušovala zákon. Jasně řekl, že zavírat se dá jen v nouzovém stavu. Je nejvyšší čas zbavit se nebezpečných návyků a vůbec myšlení o zavírání a restrikcích. S účinnou vakcínou, která je každému k dispozici, je to neospravedlnitelné.