KOMENTÁŘ JIŘÍHO PEŇÁSE

Nález covidu u prezidenta Zemana

KOMENTÁŘ JIŘÍHO PEŇÁSE
Nález covidu u prezidenta Zemana

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Pár hodin po propuštění z mnohatýdenního pobytu v nemocnici se tam prezident Zeman zase vrátil. Ne že by si tam něco zapomněl v nočním stolku nebo se v Lánech pokazilo topení – ne, nic takového: byl u něj nalezen covid! Celý národ vydechl úžasem.

Nález covidu je přitom v těchto dnech u kohokoli z občanů tou nejméně překvapivou zprávou. Je už skoro výjimečné, aby u někoho nebyl v poslední době covid nalezen. Člověk jde po ulici, nic zlého netuše, sáhne do kapsy, něco kulatého s výrůstky nahmatá, vytáhne to a je to – covid… Nebo přijde domů, je unavený, chce si lehnout, tak se natáhne, sáhne pod deku – a je tam, mrcha jedna, covid, co jiného? Nebo otevírá konzervu s vepřovým masem, už se těší, že to hodí na pánev, sliny se sbíhají, ale co tam najde? Covid přece!

Tak se to pravděpodobně událo i u prezidenta Zemana. Už se cítil zdráv, těšil se mezi své, mluvčí Ovčáček již se nemohl dočkat, Mynář se chystal na návrat starého ještěra, a tak se prezident Zeman rozloučil s personálem nemocnice, zamával jim, nasedl do transportní limuzíny, ta se rozjela… Ale, pane prezidente, něco vám leze po límci… Není to covid? A za chvíli už se jelo zase zpátky.

Samozřejmě že se nabízí různé teorie. Zemanovi se nepochybně covid hodí. Miluje pozornost a ví, co ve správnou chvíli hodit na stůl. Národ žije covidem, půjdu s ním! Navíc, proč to odkládat? Lepší teď než za týden. Má jmenovat vládu, bude to vláda za účasti covida. Pomůže to vládě, nebo Zemanovi? Nepomůže to oběma? Jde o win-win strategii. Vyhrává každý. Nejvíc ale on. Nikdo po něm nemůže nic chtít, ale on přitom může dělat skoro všechno.

Ano, bude v karanténě, ale to samotářsky založenému Zemanovi přece zas tak nevadí. Jistý druh karantény provozuje celý život a je to tak dobře. Zeman, jak již bylo mnohokrát pozorováno, roste v oslabení. Covid mu může dát sílu, o kterou při obvyklém zacházení se sebou samým přichází. S neduhy pak ale naopak sílí. Lze se nadít, že tak to bude i teď s jeho nalezeným covidem. Přišel jako na zavolanou. U prezidenta je v nejlepších rukou.

K tomu ještě obecnější úvahu. Covid je velký sjednocovač lidstva. Najde ho jednou nejspíš každý. Tak jako každému vyrostou zuby, tak i každý se seznámí se svým covidem. Přiskotačí ke starým i mladým, k ženám, mužům i transosobám, poznají ho akademici i lidé zcela prostí, siláci a slaboši, chudí i bohatí. Po všech nadějích vkládaných do injekčních stříkaček se jeví, že ani ty před covidem neochrání, i když jistě už z pověrčivosti by se člověk očkovati měl dát.

Je to asi stejné, jako když vám dá třeba Tomáš Halík požehnání na čelo svěcenou vodou: taky si to hned neotřete, protože co když přece jen… Ale covid se tomu nejspíš směje. Chová se rozmařile, hupsá si vesele po antivakcinářích, stejně jako po disciplinovaných, sice nějaké rozdíly udržuje, ale hlavně si dělá, co chce, a řídí se vlastní logikou a strategií. S tou se určitě něco dělat dá, ale na jeho covidí hlavu jsme zatím krátcí. Čekáme, až ho to s lidmi přestane bavit. Snad se toho ve zdraví dočkáme. I prezident Zeman.

 

26. listopadu 2021