Čelný představitel amerického námořnictva admirál John Richardson v neděli navštíví Čínu. Stane se tak v době vzrůstajícího napětí v Jihočínském moři a dalších neshod vyplývajících ze snahy těchto dvou zemí o mocenskou nadvládu v Asii. Velitel námořních operací Richardson se během čtyřdenní návštěvy v Pekingu a Nankingu setká s čínským viceadmirálem Šen Ťin-lungem. Cílem návštěvy je „pokračovat v dialogu zaměřeném na snížení rizik a dosažení reálných výsledků“ mezi oběma vojenskými složkami, sdělilo americké námořnictvo.

„Pravidelná výměna názorů je nezbytná, obzvláště v době napětí, abychom se vyhnuli rizikům a mylným odhadům,“ uvedl Richardson v prohlášení.

Čínu dlouhodobě dráždí silná přítomnost amerického námořnictva v jejím regionu, kterou vidí jako součást strategie Spojených států, jak bránit jejímu rozvoji. V uplynulých letech se stalo hlavním dějištěm vzájemného soupeření o Jihočínské moře, důležité z hlediska rybolovu, nerostného bohatství a rušné námořní cesty, kterou podle odhadů ročně propluje zboží v hodnotě pěti bilionů dolarů (111 bilionů Kč). Čína si nárokuje v podstatě celou tuto vodní cestu a zesílila tam svou přítomnost budováním základen na umělých ostrovech a atolech. Uplatňovat své dílčí nároky na Jihočínské moře se snaží i dalších pět států.

Spojené státy trvají na právu svobodné plavby a letů v této oblasti, a to včetně teritoriálních vod a vzdušného prostoru obklopujících čínské základny. Poslední takováto plavba se odehrála před necelým týdnem, kdy americký torpédoborec proplul jen 22 kilometrů od čínské vojenské základny na Paracelských ostrovech. Námořní operace, jejichž cílem je demonstrovat tato práva, popuzují Čínu, která se jim snaží všemožně bránit a obvykle reaguje nasazením vlastních bojových lodí. Loni v září se čínský torpédoborec přiblížil k americkému bojovému plavidlu, což americké námořnictvo označilo za „nebezpečný a neprofesionální manévr“.

Peking dal ve středu najevo odhodlání posílit obranu svých vojenských základen v Jihočínském moři. Američané naopak dlouhodobě kritizují čínskou militarizaci tohoto mořského území a žádají Peking, aby odtamtud stáhl své moderní zbraně.

Dlouhodobým trnem v oku Číny je také posilování americké vojenské podpory Tchaj-wanu. Prezident Si Ťin-pching začátkem ledna varoval, že se Čína nezaváže nepoužít sílu proti snahám o nezávislost ostrova.

Kromě napětí ve vojenské oblasti řeší Čína a Spojené státy hluboké vzájemné obchodní spory, které přerůstají v obchodní válku. Washington také opakovaně obvinil Peking z kybernetické špionáže.