Příběh koronaviru ve Spojených státech amerických

Kdyby 108 000 epidemiologů

Příběh koronaviru ve Spojených státech amerických
Kdyby 108 000 epidemiologů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Asi si pamatujete tu zprávu, jak prezident Trump propagoval nevyzkoušený preparát chlorochin jako lék na koronavirus a jak to manželé v Arizoně viděli v televizi, požili větší množství této látky a muž zemřel. Je to příběh symbolizující nezodpovědný přístup nekompetentního prezidenta. Ale taky příběh symbolizující, jak je ve skutečnosti s koronavirem v USA všechno trochu jinak.

Je pravda, že prezident doporučoval chlorochin, preparát, jehož hlavním propagátorem je francouzský doktor Didier Raoult, s nímž se v dubnu sešel i francouzský prezident Macron. Jeho výsledky jsou zatím nejednoznačné a Trump by ho jistě propagovat neměl. Taky ale nikomu nedoporučoval pít přípravek na čištění akvárií, což je to, co onen pár v Arizoně udělal.

Asi už nevíte, že manželka, která přežila, byla dlouholetou sponzorkou demokratických politiků, a je tudíž zvláštní, že by bezmyšlenkovitě poslouchala Donalda Trumpa, jak tvrdila v televizním rozhovoru. A že smrt jejího manžela nyní vyšetřuje arizonská policie. Nevíte to, protože ty zprávy shromáždil menší pravicový server Washington Free Beacon, jehož zprávy velká média nerada přebírají. A story o tom, že Trump žvanil a lidé, kteří ho poslechli, zaplatili životem, je tak neodolatelná.

Že bylo Trumpovo vystupování v koronavirové pandemii naprosto nekonzistentní, neseriózní a nezodpovědné, o tom není pochyb. Ke koronaviru řekl snad úplně všechno, co lze vymyslet – že to je chřipka, že to je krutý zabiják, že v dubnu nejspíš zmizí, i že cítil, že to je pandemie, dřív než kdokoli jiný. Ani jeho jednání – a tady je třeba vždy ověřit rozdíl – seriózní nebylo. Ne že by administrativa pandemii skrz naskrz podcenila. Určité kroky byly podniknuty záhy. Ale v prezidentově týmu se svářily protichůdné pohledy a je úkolem prezidenta mezi nimi rozhodnout a říct, co se má dělat. Prezident má svou autoritou „prošťouchnout“ inertního byrokratického molocha, který se v USA v takových situacích zákonitě zadrhává. Ani jednoho Trump nebyl schopen.

Ale to přece není žádná novinka. Takový je Trump. Polovina Američanů jím opovrhuje a z té druhé mu taky málokdo věří každé slovo. Proč by celá země nejprve krizi podcenila a poté zpanikařila až na úroveň polykání čistidla akvárií, to vše pod vlivem prezidenta, kterému skoro nikdo nevěří? Někteří to zkoušeli. Když se v dubnu ptali demokratické primátorky New Orleansu, města s vysokým počtem obětí, proč v únoru nezrušila festival Mardi Gras, svedla to na Trumpa. Ale skutečnost je hodně jiná.

Slavnosti Mardi Gras v New Orleansu. - Foto: Profimedia.cz

Na počátku, když už byla celá jihovýchodní Asie vzhůru nohama, Amerika, stejně jako celý Západ, nereagovala nijak. Žila demokratickými primárkami a impeachmentem prezidenta (Senát ho osvobodil 4. února). Státní a zdravotnický aparát samozřejmě něco věděl a snažil se v Číně zjišťovat informace.

Ale v Bílém domě se postoje různily. Na jednom křídle stál třeba zástupce poradce pro národní bezpečnost Matt Pottinger. Ten Čínu zná a Číňanům nevěří, navíc ještě jako zpravodaj Wall Street Journal v jihovýchodní Asii v roce 2002 zažil epidemii SARS. Dnes taky víme, že Trumpův poradce pro mezinárodní obchod Peter Navarro ještě v lednu rozšířil v Bílém domě memorandum modelující závažné důsledky pandemie. Dnes působí prozíravě. Jenže získali vrch spíš ti, kteří nejen že varování vážně nebrali, ale ještě je považovali za politický komplot proti Trumpovi. I kdyby tehdy šel Navarro se svým varováním na veřejnost, asi by ničeho nedosáhl, protože je vlivnou částí ekonomické obce považován za nebezpečného šílence.

Dne 31. ledna ale Trump ve chvíli, kdy měl zrovna blíž k infekčním jestřábům, zakázal vstup do USA cestovatelům z Číny a lidem, kteří byli posledních 14 dnů v Číně. Dosáhl tak dvou věcí. Zaprvé vytvořil pro USA čas připravit se na virus, který se tak jako tak musel do země dostat. Čas, který Amerika promrhala. Když se za šest týdnů epidemie rozběhla naplno, neměla ani kapacitu na testování, ani dostatek ochranných pomůcek.

A zadruhé se postaral o to, že vzdělané elity a demokraté reflexivně zaujali názor opačný. Zákaz vstupu jim asocioval nacionalismus, xenofobii, rasismus, omezování imigrace – všechno to, kvůli čemu proti Trumpovi bojují. Přední demokraté ho odsoudili, média vyhledávala experty, kteří opatření kritizovali. V téže době k tomuto kroku přitom přistupovala většina zemí na světě. Kdyby byly americké elity opravdu kosmopolitní, zajímaly by se o to, co dělá Tchaj-wan nebo Jižní Korea. Místo toho pro ně hrály prim domácí ideologické bitvy.

Typický vzdělaný člověk má na jedné straně tendenci vyzdvihovat zodpovědné kolektivní chování a imponuje mu, když je na něčem vidět, že to je promyšlené a prozíravé. Ale na druhé straně mu dělá dobře, když si může říct, že se na rozdíl od davu chová racionálně a nepropadá panice – tak jako třeba jistí čeští novináři, kteří se v únoru bavili na účet Čechů vyrážejících do supermarketů se předzásobit. Tato druhá tendence od Trumpova lednového zákazu zcela převládla. To, že ho odsoudila Čína a Světová zdravotnická organizace, bylo o důvod víc.

S tím, že je COVID-19 jako chřipka, nepřišel Trump. To byl na počátku epidemie převládající tón, téměř mem všech hlavních amerických médií. Všechny hlavní televizní stanice, Washington Post, Atlantic, Bloomberg, CNN, Axios, Daily Beast, Time, Reuters, AP a bezpočet dalších médií přinesly v lednu a v únoru texty a segmenty o tom, že chřipka je nebezpečnější než koronavirus (chřipce padne za oběť 1012 tisíc Američanů ročně; počet obětí COVID-19 tohoto čísla dosáhl kolem 5. dubna, nyní je jich asi 79 tisíc).

Web Vox, jehož zprávy jsou psány stylem „vše, co potřebujete vědět o …“, 31. ledna autoritativně ujistil své čtenáře: „Bude to světová pandemie? Ne.“ Tentýž web stál rovněž v čele boje proti nošení ochranných roušek – byly znakem paniky a nedoporučovala je WHO.

Až do prvních březnových dnů také politici vyzývali občany, aby žili jako dřív, a sami se nechávali fotografovat při návštěvách etnických festivalů.

Tato etapa je dnes odsunuta do zapomnění, jako by se nikdy nestala. Až v půli března, když se začaly plnit newyorské nemocnice, najednou v médiích převládl narativ, že od počátku epidemii podcenil jen Trump a konzervativní politici, kteří se dnes nezodpovědně vzpouzejí proti karanténám. Není to pravda.

Když koncem března novinář T. A. Frank vypočítával, kteří jednotlivci v mediálním světě začali na nebezpečí pandemie upozorňovat brzy, zaznamenal, že v té nesourodé skupině je nápadně mnoho raných podporovatelů Donalda Trumpa, jako moderátor Fox News Tucker Carlson nebo Steven Bannon, který už ani Trumpovým spojencem není. Naopak ti, kteří se k Trumpovi přiklonili až později (a přiklonili by se k jakémukoli republikánskému prezidentovi), jako další tvář Fox News Sean Hannity, Trumpa podporovali ve zlehčování epidemie a šířili konspirační teorie.

Trump nese jednoznačnou odpovědnost za to, že promrhal čas, kdy mohl specializované federální orgány přimět k rychlejšímu pohybu. Ale zavírat školy a obchody a nařizovat zákazy vycházení americký prezident nemůže – to je pravomocí guvernérů států. A šíření nákazy po Americe je výsledkem mnoha dalších vlivů. Na prvním místě přirozeného faktu, že velkoměsta jsou logickými epicentry nákazy. Podíváme-li se na přehled nejpostiženějších států Unie, jsou to samé hustě osídlené státy s velkoměsty. Kdybychom brali americké státy jako samostatné země, pak by (s vynecháním ministátů) vypadalo prvních deset zemí na světě podle počtu mrtvých na obyvatele takto: New York, New Jersey, Connecticut, Belgie, Massachusetts, Španělsko, Itálie, Louisiana, Británie, Michigan. Velké kvantum Američanů ale bydlí v samostatných domcích na předměstích, kde není hromadná doprava a jezdí se auty. To má vedle svých nevýhod jednu výhodu – je to nehostinné prostředí pro koronavirus. Opatření, která jsou namístě ve velkoměstech, se tam jeví jako přemrštěná; pro rurální, řídce osídlené státy to platí ještě víc.

Politicky jsou ty nejpostiženější státy baštou Demokratické strany, zatímco rurální státy jsou republikánské. Bylo by to zbytečně škodolibé, ty přirozené podmínky jsou jistě podstatnější. A nevysvětluje to, proč si demokratická Kalifornie nebo stát Washington počínaly líp než New York, který si vedl opravdu otřesně. Ještě počátkem března měli zaměstnanci hromadné dopravy výslovně zakázáno nosit roušky a masky. Je mezi nimi úmrtnost vyšší než u zdravotníků. Metro se začalo pravidelně dezinfikovat až 4. května.

Progresivní šéf newyorských škol Richard Carranza, expert na „dekolonizaci osnov“ se zemanovským darem výřečnosti, 12. března organizátorům petice za zavření škol se 108 tisíci podpisy řekl, že je zavře, až mu napíše 108 tisíc epidemiologů. Byl nucen je zavřít o tři dny později. Dnes je v newyorském školství 70 mrtvých, z toho 30 učitelů. A primátor de Blasio 4. dubna tvrdil, že teprve den předtím vyšlo najevo, že i asymptomatičtí lidé mohou přenášet COVID-19. Tím se v ignorantství může směle měřit s Trumpem.

Za to břídilství nese odpovědnost nejen primátor de Blasio, ale i guvernér státu New York Andrew Cuomo. Ten sice přeladil z modu „je to jen chřipka“ na seriózní tón celkem brzy a média spekulují, že by mohl v čele prezidentské kandidátky nahradit Bidena, kdyby zakolísal. Ale shodou historických okolností má guvernér státu hlavní odpovědnost za hromadnou dopravu ve městě New York – odpovědnost, ke které se příliš nehlásí.

Přitom měla následky. Podle studie Yaleovy univerzity, opírající se o zkoumání genetických variací viru, se nákaza do celých Spojených států rozšířila převážně z New Yorku (kam přišla z Evropy – to, že přílety z Evropy Trump zablokoval až 11. března, zjevně sehrálo roli). Newyorský tisk referuje o extremistických demonstracích proti karanténě v různých středozápadních státech a tónem žalobníčka upozorňuje, že floridský guvernér odmítá zavřít pláže. Ale tam tolik mrtvých není, epicentrum mají média pod nosem.

22. května 2020