Koalice ODS, lidovců a TOP 09 slibuje nižší daně

Nepříjemně prázdná pozice ekonomického lídra

Koalice ODS, lidovců a TOP 09 slibuje nižší daně
Nepříjemně prázdná pozice ekonomického lídra

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ten, kdo po říjnových parlamentních volbách převezme zemi po Andreji Babišovi, to nebude mít vůbec jednoduché. Borec, který sliboval řídit stát jako firmu, tu firmu odkáže svému nástupci jako hodně nefunkční. Předá mu rozpočet automaticky vytvářející schodek kolem 400 miliard korun. Ten letošní má podle představ Babišovy vlády dosáhnout 500 miliard. Na útlum vyvolaný covidovým vypínáním půjde svést přinejlepším kolem 150 miliard korun. Zbytek je cena za obézní nefunkční stát, který tady Andrej Babiš za těch sedm let svého vládnutí vytvořil.

Čtvrtého května ratingová agentura Moody’s varovala, že růst státních dluhů se vymkl kontrole a Babišova vláda nemá scénář, jak ho zastavit. Jede po šikmé ploše. Cesta z ní bude záležet na příští vládě. Takové komentáře ratingových agentur jsou předznamenáním snížení úvěrové spolehlivosti země. Po něm okamžitě následuje vzestup úroků ze státních dluhů. Ještě v únoru Moody’s ohlašovala pro Česko stabilní rating. Pak ale Babišova vláda přišla s dalším zvýšením letošního schodku z 340 na 500 miliard korun. A sklon šikmé plochy výrazně zvedla.

Ještě před covidem jsme měli čtvrtý nejnižší veřejný dluh z celé Evropské unie. Koncem roku 2019 dosahoval výše 30,3 procenta HDP. Před námi bylo jen Estonsko, Lucembursko a Bulharsko. Pro srovnání: Němci vstupovali do éry čínského koronaviru s veřejným dluhem 59,5 procenta, Rakušané se 70,5 procenta. S velkým náskokem jsme byli i nejlepší hospodáři střední Evropy. Slováci měli před covidem dluh 48,5 procenta HDP, Maďaři 65,5 a Poláci 45,6 procenta.

Babišovou ministryní Alenou Schillerovou vedené ministerstvo financí v půlce dubna uvedlo, že letos veřejné finance skončí ve schodku 8,8 procenta HDP. Příští rok by měl být schodek 5,9 procenta. Samotný úřad Schillerové přiznává, že stav hospodaření státu je neudržitelný, a pro uklidnění ratingových agentur začal chystat záchranné balíčky. Ty počítají jak se škrty výdajů, tak se zvyšováním příjmů, což je eufemistický terminus technicus pro zvyšování daní. Ty vyšší příjmy někdo musí zaplatit.

Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na letošních 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl dosáhnout 48,2 procenta. To je za pouhé tři roky vzestup zadlužení o víc než polovinu. Ze 30,3 na 48,2 procenta. Je to jeden z nejrychlejších růstů v celé Evropě. Proto jsou ratingové agentury tak ostražité.

Národní rozpočtová rada v březnu varovala, že zemi podle ní hrozí, že narazí na takzvanou dluhovou brzdu na úrovni 55 procent HDP už v roce 2024. I samo ministerstvo financí už nyní tvrdí, že konsolidace rozvrácených veřejných financí bude úkolem příští vlády.

Volby se tak dají brát jako konkurz na úklid babišovského chaosu. Podle současných průzkumů to vypadá, že nejpravděpodobnější vládou, která z voleb vzejde, bude koaliční vláda koalic K2 (Piráti a STAN) a K3 (ODS, lidovci, TOP 09). Z průniku jejich představ o řízení státu a financích musí ten ratingovými agenturami netrpělivě očekávaný plán zastavení šikmé plochy vzejít.

Ve veřejném prostoru se už navíc rozjela debata, kde se místo snižování výdajů šermuje zvyšováním daní. Jednou z velkých předvolebních otázek je, co se dá finančně a ekonomicky od obou koalic čekat. K3 už svůj plán představila. Moc konkrétních čísel, tedy o kolik, kde a co ušetřit, v něm není. Rétoricky dává tato koalice vedená občanskými demokraty slib, že žádné daně zvyšovat nebude. S drobnou poznámkou pod čarou, že když už, tak spotřební daně.

Naopak slibuje snížení daní. Jedním z mála konkrétních čísel v programu je snížení sociálního pojištění o 2 procenta. To je řez za správném místě. Sociální pojištění je tady čtvrté nejvyšší v Evropské unii. Je zároveň vůbec největším zdrojem příjmu státního rozpočtu. Letos se na něm má vybrat 556 miliard korun. Na všech ostatních daních dohromady 707, 8 miliardy korun. Celkové příjmy státního rozpočtu mají dosáhnout 1428 miliard. Sociální pojištění plní rozpočet z 38,9 procenta. Jeho snížení je tím nejdůležitějším a největším (a nejspravedlivějším, protože z pojistného nejsou žádné odpočty ani bonusy), co se dá pro snížení daní udělat.

Stát trpící komorbiditami

Zároveň to ale znamená největší výpadek v příjmech rozpočtu. Pokud by koalice K3 splnila svůj slib, přijde stát v rozpočtu o 12 miliard korun. Pojistné je daní, která se velmi dobře vybírá, právě proto, že s ní nejsou žádné odpočty a slevy. Je zároveň velmi svázané s růstem ekonomiky. Když rostou platy, stejně rychle stoupá i výběr pojistného. Dá se čekat, že pokud přijde postcovidové oživení, výpadek ve státní pokladně nemusí být výrazný.

Program K3 není bohužel moc ambiciózní, co se týče odtučňování obézního, špatně fungujícího státu, trpícího řadou nebezpečných komorbidit. Program je hodně obecný. Bez konkrétních návrhů a čísel. Jedním z mála je slib snížení počtu státních úředníků o 13 procent. Při celkovém počtu zhruba 70 tisíc úředníků (jde čistě jen o lidi v administrativě státu, tedy bez učitelů, policistů, lékařů atd.) to znamená odtučnění o 9100 osob. To není ani návrat do doby před nástupem Andreje Babiše. Za jeho vlády přibylo úředníků několik desítek tisíc. Ještě méně ambiciózní je koalice K3 u dotací. O žádných výrazných škrtech ani omezeních se v programu nemluví. A už vůbec ne konkrétně. Právě dotace jsou přitom místem, kde stát zbytečně rozhazuje desítky miliard.

Pokud koalice K3 především díky ODS aspirovala na ekonomického lídra, v programu to na konkrétních návrzích moc nepředvedla. Na hodnocení je ale ještě brzy. Konkurenční koalice K2 svůj program teprve představí. Až ze srovnání bude vidět, co se od koho dá realisticky u daní, dotací atd. očekávat.