Prezident Miloš Zeman požaduje po Bezpečnostní informační službě (BIS) jména ruských špionů v Česku, uvedl s odkazem na tři důvěryhodné vysoce postavené zdroje Český rozhlas-Radiožurnál. Hlava státu podle něj chce po civilní kontrarozvědce také, aby doložila, jaké operace ruské zpravodajské služby v Česku podnikají nebo jací Češi s nimi spolupracují. Podle expertů oslovených rozhlasem je takový požadavek neobvyklý a jeho splnění může ohrozit fungování BIS. Opozice Zemanovu žádost považuje za „pokračování jeho války s BIS“.

Podle Radiožurnálu dostal ředitel BIS Michal Koudelka zadání od prezidenta republiky letos na podzim. Zeman k tomu využil pravomoc, kdy může ze své funkce tajnou službu úkolovat s vědomím vlády. Kabinet už o tom podle rozhlasu byl informován. Premiér Andrej Babiš (ANO) tuto informaci nepotvrdil, ani nevyvrátil. „To je otázka, na kterou já nemohu ze zákona odpovídat,“ řekl ČTK. Ze stejného důvodu nechtěl ani komentovat prezidentův požadavek.

O úkolu ví i parlamentní komise pro kontrolu BIS, která se zřejmě bude věcí zabývat ve čtvrtek. Z pozvánky na jednání komise podle rozhlasu vyplývá, že ředitel Koudelka chce vyjádření komise, zda má prezident na požadované informace právo.

Podle Radiožurnálu žádá prezident po BIS tři okruhy informací. Zaprvé informace o vlivových a infiltračních operacích ruských tajných služeb ohrožujících zájmy Česka. Zadruhé informace o tom, kteří konkrétní ruští zpravodajští důstojníci v ČR působí, kteří Češi s nimi spolupracují, jaké informace jim předávají a jak spolupráce vypadá. Třetím okruhem, na který směřuje prezidentova žádost, jsou informace k údajnému praní špinavých peněz ruského organizovaného zločinu, na které upozorňují dokumenty uniklé z amerického úřadu na potírání finanční kriminality, uvedl rozhlas.

Mluvčí BIS nechtěl zjištění Radiožurnálu komentovat. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček rádiu řekl, že o žádném úkolu prezidenta pro BIS neví. Hradní kancléř Vratislav Mynář pouze sdělil, že vztahy mezi prezidentem, vládou a zpravodajskými službami jsou nastaveny jasně. „A platí, že zpravodajské služby zákonným adresátům svá tvrzení dokládají,“ uvedl kancléř.

Podle expertů oslovených Radiožurnálem není obvyklé, aby prezident, vláda či sněmovní výbor žádali po kontrarozvědce tak detailní a živé informace. „O podobně nehorázném požadavku jsem za 30 let, co se zabývám tajnými službami, nikdy neslyšel,“ řekl rozhlasu bezpečnostní expert a bývalý ředitel civilní rozvědky (ÚZSI) Petr Zeman. Domnívá se, že pokud by vedení BIS požadavku prezidenta vyhovělo, tak se podle něj zcela vyloučí z mezinárodně spolupracující bezpečnostní komunity a tajná služba bude na léta vyřazena z činnosti. Za značně netypické a netradiční považuje údajně požadovaný rozsah informací také bývalý náměstek ředitele pro analytiku a zahraniční styky ÚZSI Jan Paďourek.

Podle bývalého ředitele rozvědky a někdejšího ministra vnitra Františka Bublana souvisí úkol s končícím funkčním obdobím šéfa BIS, se kterým má prezident napjaté vztahy. „Tam je jasný cíl, panu Koudelkovi končí mandát a on (prezident) chce docílit toho, aby tam mohl být dosazen někdo jiný, kdo mu bude třeba více nakloněn,“ řekl Bublan Radiožurnálu.

Člen sněmovní komise pro kontrolu BIS Marek Benda (ODS) řekl, že pokud by byly úkoly formulované tak, jak uvedl Radiožurnál, byly by „za čarou“. „Pokud by byly pravdivé ty informace, které se objevily v éteru, pak je zcela evidentní, že se jedná o úkoly, které míří do živých věcí. A tam je to na to tu službu rozpustit, pokud by jakýkoliv ředitel odpověděl,“ uvedl Benda.

Zemanovo okolí je bezpečnostní riziko, zní z opozice

Podle politiků oslovených ČTK je Zemanova žádost pokračováním jeho války proti kontrarozvědce. Opoziční představitelé varují, že Zemanovo okolí představuje bezpečnostní riziko. Zmiňují v té souvislosti mimo jiné prezidentova poradce Martina Nejedlého, který minulý týden odletěl na jednání do Moskvy.

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová napsala, že BIS na rizika z Ruska dlouhodobě upozorňuje. „Prezident sám a jeho blízké okolí, zejména poradce bez prověrky Nejedlý, jsou dlouhodobě služebníci Ruska a ruských zájmů v ČR,“ uvedla. Prezidentova „hra“ podle ní nemůže mít jiný dopad, než poškození ČR. „Prezidenta, který záměrně poškozuje zemi a občany, jimž má sloužit, lze hnát k odpovědnosti v podobě ústavní žaloby,“ dodala.

Poslanec Jan Lipavský (Piráti) na twitteru uvedl, že by měl konat Senát.

K žádosti prezidenta Zemana o živé svazky BIS: měl by konat Senát.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) November 30, 2020

Podle šéfa lidovců Mariana Jurečky by v normální zemi s normálním prezidentem byla spolupráce hlavy státu a BIS žádaná a nevzbuzovala otazníky. „V tomto případě je zde velké nebezpečí, že vyžádané informace o práci BIS dostanou do rukou lidé bez prověrky a protistrana,“ uvedl Jurečka na twitteru.

Šéf STAN Vít Rakušan napsal, že Zemanovy úkoly jsou dalším pokračováním jeho soukromé války proti BIS a Koudelkovi. „Tímto požadavkem ohrožuje živé operace BIS a ochranu důležitých zdrojů informací. Takový požadavek by byl nestandardní kdykoliv. V případě, kdy okolí prezidenta nemá bezpečnostní prověření, je to krok doslova ohrožující bezpečnostní zájmy naší země,“ uvedl.

Prezident Miloš Zeman kritizuje práci BIS dlouhodobě, zejména v souvislosti s varováním tajné služby před vlivem Číny a Ruska. Šéfa kontrarozvědky Koudelku opakovaně odmítl povýšit do generálské hodnosti. Poté, co v prosinci 2018 BIS zveřejnila zprávu, v níž varovala před ruskými a čínskými špiony, kteří mimo jiné působí na ruském a čínském velvyslanectví, Zeman označil zprávu za „plácání“ a zpravodajce za „čučkaře“.