komentář Jiřího Peňáse

Rotava, místo, kde má sociální demokracie přes 50 procent

komentář Jiřího Peňáse
Rotava, místo, kde má sociální demokracie přes 50 procent

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Sociální demokracie, ta tradiční strana obyčejných pracujících lidí, ve víkendových volbách dostala celorepublikově 4,93 procenta hlasů. Asi to nebude tím, že je tak málo obyčejných pracujících lidí. O krizi klasické levice se píše a mluví léta, hledají se různé recepty, které dopadají tak, že ji volí stále méně lidí, protože mají pocit, že jim k ničemu není.

Ale tak to nemusí být všude. Znám jednu výjimku: jmenuje se Rotava, leží na pěkném místě na jižním (západním) konci Krušných hor. Sociální demokracie tam ve volbách do krajského zastupitelstva získala skoro 56 procent hlasů. To je nejspíš celostátní rekord a mimořádný výsledek pro každou stranu. Možná si toho vedení sociální demokracie nevšimlo, ale být jím, poslal bych tam experty na případovou studii, jak se taková věc mohla přihodit – a jak se poučit.

Někdo by řekl, že je to tím, že na malých místech se může stát cokoli. Jenže Rotava zas tak malé město není: má tři tisíce obyvatel, což mu stačí na 17. místo v Karlovarském kraji, je tam škola a školka, knihovna, nedávno zachráněná lékárna, městská policie, radnice spravuje víc než 300 bytů. Rotava je totiž z větší části panelové sídliště. Před dvaceti lety se tam pomalu začala měnit skladba obyvatelstva. S redukcí průmyslových závodů (Škoda Rotava, pak Rotas) se ze sídliště začali stěhovat dosavadní obyvatelé a na jejich místa přicházeli – tedy obchodníci s chudobou je tam umísťovali – Romové. To není snad žádné tabu, to je reálný fakt. Městu, budeme-li ho tak označovat – se začalo někdy říkat Romava a začalo, co takové místa v takovém případě potká: složité občanské soužití. Několikrát tam prošel i pochod rasistů z Dělnické strany nebo jak se to jmenuje.

Radnice se léta snažila si s věcí nějak poradit, přijímala různé vyhlášky, třeba tu známou o zákazu vysedávání na lavičkách před domem. V Praze to v redakcích budilo rozhořčení, protože co by komu mohlo vadit na člověku na lavičce?! Vyhláška se odvolávala a zase přijímala, nakonec to řešil Ústavní soud. Z města se pomalu stěhovalo obyvatelstvo, které na lavičkách moc nevysedávalo, neboť na to nemělo čas ani povahu, samy lavičky pak většinou zmizely také, buď se rozpadly, nebo je město odšroubovalo.

Ono nešlo samozřejmě o lavičky. Šlo o to, jestli se vůbec udrží taková podoba sídliště, aby v něm bydleli také ti, kteří v něm bydlet chtějí. Tedy nikoli jen ti, kterým nic jiného nezbývá, protože o takové sídliště už nikdo jiný nebude mít zájem. Stručně řečeno, šlo o to, aby se z Rotavy nestal Chanov.

Před dvěma lety se do čela radnice dostal nový starosta, který byl a je členem sociální demokracie. Jmenuje se Michal Červenka, je z učitelské rodiny. Spolu s přáteli prohlásil, že mu na Rotavě záleží a chce z něj udělat dobrý domov pro všechny, kterým na ní také záleží. Takže zavedl striktní režim vymáhání disciplíny a placení nájemného. Použil zákonné prostředky, které radnici umožňují, aby zpět vykoupila byty, jejichž uživatelé mají dlouhodobý dluh nebo je svým užíváním přivedli do takového stavu, který znemožňuje, aby se s bytem dalo něco podniknout, takže znehodnocuje byty ostatních. Radnice vykoupila od majitelů (obchodníků s chudobou) na šedesát bytů, které zrekonstruovala a nabídla novým nájemníkům. Ve většině už bydlí noví lidí. Samozřejmě že to vyvolalo nepěkné scény a vzbudilo opět kritickou pozornost v některých pražských redakcích. V Respektu vyšla reportáž o nelidském chování rotavské radnice. Lze předpokládat, že to nadále nebude mít mladý starosta, sociální demokrat, jednoduché.

Zatím dostal ve volbách přes polovinu všech hlasů, s velkou pravděpodobností mezi nimi byly i hlasy Romů, kteří se cítí být na Rotavě doma. Sociální demokracie tam je silná jak nikde jinde, protože cítí podporu od lidí, kteří jsou zvyklí pracovat, a tudíž v noci spát. A platit nájem a nelikvidovat byty, společné zařízení a neničit lavičky. Mnoho těch lidí přestalo věřit, že nějaká strana by jim mohla rozumět. A ona to může být sociální demokracie. Její slavná síla v tom ostatně kdysi vězela.

(Autor článku žil na Rotavě v letech 1970 až 1982 a stále tam občas jezdí.)

5. října 2020